Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Banánový efekt

Ing.Pekař,14. 12. 2014 9:35

více též na těchto stránkách na adrese: http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/9.-tepelna-roztaznost/bananovy-efekt.html

nový PED

Daniel,2. 12. 2014 11:19

Kdo ví něco o připravovaném novém PEDu? Prosím o jakékoli informace.

Re: nový PED

Ing.Pekař,5. 12. 2014 10:47

Více se dovíte na těchto stránkách v rubrice "1.Novinky a příspěvky", plná adresa http://www.ipotrubi.cz/clanky/1.-novinky-a-prispevky/novy-ped-pressure-equipment-directive.html

Fyzika

Věra Podávková,10. 11. 2014 19:03

Ocelové pásmo má délku 20 m při teplotě 20°C. Vypočítejte při jaké teplotě bude kratší o 1 cm, je-li teplotní součinitel délkové roztažnosti 1,25 . 10na mínus 5 K na mínus 1.

Re: Fyzika

Ing.Pekař,12. 11. 2014 15:37

Asi domácí úkol, co? Výpočet je na adrese: http://www.ipotrubi.cz/fotoalbum/domaciukol/bez-nazvu.html

Zatížení hrdel

Fischer,15. 9. 2014 8:25

Zatížení hrdel u tlakových nádob je způsobeno působením potrubí. Potrubí působí na hrdla zatížením způsobujícím primární napětí (např.síly od vlastní hmotnosti, od klimatických zatížení) i zatížením způsobujícím sekundární napětí (tepelná roztažnost). Neměly by se při určování zatížení hrdel tlakových nádob tyto dvě skupiny zatížení oddělovat? Nikde jsem se s tím nesetkal a zdá se mi, že je tak výpočet hrdla a jeho okolí příliš konzervativní. Prosím o názor.

Re: Zatížení hrdel

Ing.Pekař,23. 9. 2014 11:22

Asi by bylo vhodné, kdyby se k tomuto tematu vyjádřil někdo z oboru pevnostní výpočet tlakových nádob.

Topenářské trubky

Ing.Košař,22. 7. 2014 9:15

Hezký den,

pane inženýre, dovoluji se obrátit na Vás s následujícím dotazem. Máme
ve firmě takovýto problém a potřebovali bychom to nějak rozseknout.
Jsme projekční topenářská firma a v loňském roce jsme projektovali
teplovodní vytápění do jedné strojírenské haly ve Strakonicích.
Teplota topné vody max.90°C, potrubí z trubek ocelových bezešvých,
materiál 11353.0 popřípadě 11353.1, teplota ve výrobní hale cca 20°C.
A teď k jádru věci :
jedna strana se domnívá, že na tyto trubky, takto používané, se vztahuje
ČSN EN 10216-1, t.j. trubky z nelegované oceli se zaručenými vlastnostmi
při okolní teplotě
a druhá strana zastává názor, že se na výše uvedené trubky ve výše
popsaném způsobu použití vztahuje ČSN EN 10216-2, t.j. trubky z
nelegovaných a legovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při zvýšených
teplotách.

Osobně se domnívám, že pro daný případ plně postačuje ČSN EN 10216-1 a
že trubky dle ČSN EN 10216-2 se používají např. při konstrukci kotlů.
Bohužel, tyto normy nemáme k dispozici, pro běžnou projekční praxi jsme
vždy vystačili s ČSN EN 13480- část 1 až 7.

Děkuji moc za Váš názor.
Pracovníci ÚNMZ nám tento dotaz nedokátali zodpovědět a odkázali nás
přímo na výrobce trub, kde jsme bohužel zatím rovněž neuspěli.

Re: Topenářské trubky

Ing.Pekař,22. 7. 2014 12:27

Materiál 11353.0 ani materiál 11353.1 nepatří do ČSN EN 10216-1 ani do ČSN EN 10216-2. V těchto evropských normách jsou uvedeny pouze materiály s evropským zatříděním. Váš používaný materiál 11353.0 a 11353.1 patří do českých materiálů, které v těchto normách nejsou uvedeny. Jsou zde totiž uvedeny materiály harmonizované podle PED, tj. určeny pro tlaková zařízení a to je od tlaku 0,5 bar g (nezapočítává se hydrostatický tlak).
V případě tlaku pod 0,5 bar g můžete tento materiál 11353.0 a 11353.1 pro vytápění dále používat, ale s uvedenými evropskými normami nemá souvislost.

Jinak - v ČSN EN 10216-1 jsou uvedeny vlastnosti jenotlivých materiálů do 150°C (ale není tam ale 11353.0 a 11353.1), takže při výběru materiálu z této normy také nebudete chybovat.

Re: Re: Topenářské trubky

Ing.Košař,23. 7. 2014 8:39

Děkuji za odpověď. Našel jsem výrobce potrubí z ocelových bezešvých trub - ArcelorMittal Tubular Products Ostrava. Mají zde mimo jiné technické dodací předpisy pro neušlechtilé a ušlechtilé oceli a jakosti oceli. Ve vytápění se běžně na potrubí používají materiály 11353.0 a 11353.1. Tlaky v běžných teplovodních soustavách se pohybují od 1 do 5 bar. Pokud jsem správně pochopil Vaši odpověď, na výše uvedené používané materiály 11353.0 a 11353.1 se vztahují technické dodací předpisy dle ČSN 42 0250 resp. ČSN 42 0251. Zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit, co v EN 10216-1 "Bezešvé ocelové trubky pro tlakové účely - část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi za normální teploty" znamená právě ta "normální" teplota.
Obdobně v EN 10216-2 "Bezešvé ocelové trubky pro tlakové účely - část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi za zvýšených teplot" mi není zřejmé, kde je ta hranice zvýšené teploty a toto platí jak pro teplotu uvnitř trubky tak pro teplotu vně trubky.

Pokud byste mi mohli ještě moje dotazy objasnit, byl bych rád. Nejsem odborníkem na potrubí, pracuji jako projektant vytápění od roku 1987, nicméně bych chtěl mít jasno, zda-li v rámci EU lze s přechodem na evropské normy materiály 11353.0 a 11353.1 pro běžnou topenářskou praxi i nadále používat či nikoliv.

Re: Re: Re: Topenářské trubky

Ing.Pekař,24. 7. 2014 8:47

Ano,pochopil jste dobře k materiálům 11353.0 a 1 patří vámi citované TDP. Uvedené materiály můžete v topenářství bez problémů používat, avšak pouze do tlaku 0,5 bar g včetně (avšak - jak jsem psal - hydrostatický tlak se do uvedeného limitu nezapočítává). Pro tlak vyšší platí směrnice EU zvaná PED a s ní harmonizované materiály. Tedy materiály podle ČSN EN 10216-1 a ČSN EN 10216-2, které jste uvedl, ale zase mohou být vyjímky.

Maximální teplotu pro ČSN EN 10216-1 jsem již uvedl. Maximální teplota pro ČSN EN 10216-2 je pro každý z uvedených materiálů jiná a bývá tak 450 až 550°C, ale i vyšší. Každý materiál má jiné vlastnosti včetně maximální teploty, pro kterou jsou v normě uvedeny zaručené materiálové hodnoty.

odvod parního kondenzátu

Petr,17. 7. 2014 12:17

Dobrý den,existuje plastové potrubí na bázi spojování kg,ht,které by vydrželo odpadní páru cca 110stupňů,děkuji za odpověď.

Re: odvod parního kondenzátu

Ing.Pekař,22. 7. 2014 9:08

110°C vydrží pouze tyto plasty, ze kterých se vyrábějí trubky:
- polypropyném, ale při této teplotě nemá téměř žádnou pevnost.
- polyvinyldenfluorid, jde o ušlechtilý a drahý plast.
Spojování kg,ht (hrdlové spoje) - je pro tyto plasty absolutně nevhodné, jsou totiž při této teplotě v kaučukovitém stavu. Spojování je možné provádět svařováním anebo přírubovým spojem.
Takže celková odpověď: Ne, neexistuje.

Posouzení jakosti materiálu trubky

Břetislav Suchánek,27. 5. 2014 14:49

Byla mi provedena chemická zkouška jakosti materiálu TRUBKY 101,6 x 12,5 . Bylo zjištěno : C=0,137 % , Si=0,206 % , Mn=0,409 % , P=0,015 % , Cu=0,245 % , Ni=0,096 % , Cr=0,032 % , Mo=0,018 % , S=0,0098 % ..... . Prosím o zaslání Vašeho zhodnocení o jakou značku oceli vlastně jde a jaký (mezní)tlak by taková trubka měla vydržet (medium-emulgovaná voda,tepl.max.50°C). Věc : NALÉHAVÉ ! Předem děkuji. B.S.

Re: Posouzení jakosti materiálu trubky

Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:36

Zklamu vás: Neznámý materiál se nedá určit jen chemickým rozborem, musíte k tomu mít ještě metalografii (tj určení struktury) a tahovou zkoušku (diagram napětí-poměrné prodloužení).
Ale jen z tahové zkoušky by se dala určit mez pevnosti a mez kluzu a vypočítat tlak, který trubka unese.

Vrtání u armatur

Josef B.,22. 5. 2014 10:53

Dobrý den, rád bych se zeptal jaký rozměr se u armatur (v mém případě šoupěte) označuje jako vrtání?

Re: Vrtání u armatur

Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:29

Čekal jsem, že odpoví někdo z armaturářů. Proto mě armaturáři opravte, jestliže se mýlím. Tedy: nenašel jsem nikde v normě definici, proto se o ni pokusím neoficiálně sám:
Vrtání je pro půtok tekutiny nejužší otvor, získaný obráběním díry v armatuře. Např. vrtání kulového ventilu je otvor v kouli, kterým protéká tekutina v případě polohy koule otevřeno.

opakování otázky

anonym,4. 5. 2014 17:51

Není ještě zodpovězena otázka:
Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Re: opakování otázky

Ing.Pekař,9. 5. 2014 10:33

Náhodné může být například počasí a z něj můžeme pro nás brát zatížení sněhem a zatížení větrem. Ale též může takto působit provozní (tj. vdané chvíli skutečný) tlak a provozní(tj. vdané chvíli skutečná) teplota média.

en (nominálna hrúbka steny potrubia)

Dalibor Pavelka,11. 4. 2014 12:53

Dobrý deň,
rád by som sa opýtal, že či v potrubárskej norme 13480-3 je v poriadku, keď pri kontrole dovolených napätí je použitá en (nominálna hrúbka potrubia)? Veď to by predsa znamenalo, že korózia, erózia a výrobná tolerancia nezohrávala žiadny význam pri kontrole a dimenzovaní. Nemá tam byť náhodou ea, čo by už malo aj logické opodstatnenie. V starej potrubárskej norme to tak je.
Ďakujem za odpoveď.