Jdi na obsah Jdi na menu
 


Minimalizace rizika

26. 7. 2013
 
 
1. Minimalizace rizika 
            Provozovatel zbytková rizika minimalizuje pomocí: 
-                            kontrol bezpečnostního technika a inspekce práce
-                            vydáním provozních řádů a předepsáním údržby
-            působení revizních techniků vyhrazených zařízení 

              Provozovatel zařízení má pod kontrolou určité druhy poruch, neboť „určuje“ provozní zatížení (samozřejmě předpokládáme v rámci všech norem a předpisů), kdežto projektant technického zařízení může toto provozní zatížení jen předpokládat a na jeho základě provést výpočet životnosti. Provozovtel může též  náhodné provozní zatížení měřit. Cílem takovéto minimalizace rizik by mělo být sledování životnosti a spolehlivosti tak, aby nebyla překročena předem daná životnost a spolehlivost zařízení.

              V uvedených provozních opatřeních a dokumentech je nutné tedy zajistit:
1. Systém pravidelných kontrol (inspekcí, revizí) bezpečnostních zařízení (např.: pojišťovacích ventilů), které řídí nepřekročitelnost nejvyššího dovoleného tlaku a nejvyšší dovolené teploty.
2. Systém kontrol (inspekcí), která kontroluje postup časové degradace (jestliže je zjistitelná) např. postup koroze či opotřebení. A to v takových časových intervalech, aby nebyla porušena předem daná životnost a spolehlivost. Dále je možné kontrolovat vznik a rozvoj trhlin. Zde je možné zapracovat do systému kontrol, vhodné způsoby jejich objevení (např.: vnitřní revize, tlaková zkouška, akustická emise).
3. Zavést systém snímání provozního zatížení (tlakoměr, teploměr) v rizikových místech a sledovat postup degradace materiálu. Průběžné nařizovat intervaly a způsob inspekce zařízení podle bodů 1. a 2. tak, aby nebyla překročena předem určená spolehlivost a životnost.
4. V případě, že se potrubí nachází v prostředí s nebezpečím výbuch je nutno postupovat podle ATEX 1999/92/ES , tj. směrnice EU o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří jsou ohrožováni prostředím s nebezpečím výbuchu.
Směrnice je označena číslem 1999/92/EC a je identická s nařízením vlády č.406/2004 Sb. 
 

2. Dodatečné informace 

V současné době upouští od klasického provozování (tj.systém tlakových zkoušek a vnitřních revizí u tlakových zařízení, statických a dynamických zkoušek a prohlídek u zdvihacích zařízení apod.v pevných termínech) vyhrazených zařízení, z těchto důvodů:
-          implementace směrnic EU, které byly vydány na základě „Nového a globálního přístupu“, které sice platí jen pro uvedení zařízení na trh, ale jsou v rozporu se stávajícím systémem provozování vyhrazených zařízení.
-          výrazný pokrok v technice, který umožňuje provozovat zařízení efektivněji, laciněji,
je to především:
a)      pokrok v teorii únavy materiálu, tečení (creepu) a pod. do té fáze, že umožňuje její využití v uvedené problematice
b)      výrazný pokrok v informatice a počítačových technologiích umožňující snímat a zpracovat dostatečný počet dat sledujících zbývající životnost zařízení
c)      zavedení do praxe akustické emise, umožňující identifikaci rozvoje porušení tlakového zařízení
d)     rozvoj nedestruktivních zkušebních metod (NDT), především ultrazvuku
                Hlavní tlak na změny je však zlevnění provozování zařízení, které výše uvedené předpoklady umožňují. Tento nový systém můžeme nazývat „Risks Based Inspection“ anebo „Risks Based Maintenance“
Více lze najít zde.
 
 

Náhledy fotografií ze složky Analýza rizik