Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Nebezpečí, riziko a řízení rizik pro TZ

5. 1. 2022

          Provozovatel zařízení má pod kontrolou určité druhy nebezpečí, neboť „určuje“ provozní zatížení (samozřejmě předpokládáme v rámci všech norem a předpisů), kdežto projektant technického zařízení může toto provozní zatížení jen předpokládat a na jeho základě provést výpočet životnosti.

       Proto zde představujeme vnější pohled na tabulku, která je aplikací tabulkového procesoru (např. Excel). Vstupní údaje je nutno vyplnit v modrých buňkách. A automaticky s nějakou vnitřní logikou se vyplní buňky zelené. Vnitřní logiku tabulky si představíme v dalším. Jednotlivé sloupce představují jednotlivé prvky tlakové sestavy.

 

rpi.jpg

 

            Jako vymezení nebezpečí slouží  kapitola, kde jsou jednotlivá nebezpečí vyjmenována. V tabulce nejsou uvedena všechna, jen ta nejdůležitější. Je samozřejmě vždy možno tabulku o dodatečná nebezpečí rozšířit. Dále je nebezpečí již částečně kvantifikováno určením kategorie podle PED, kde kategorie závisí na tlaku tekutiny, teplotě tekutiny, objemu tekutiny či průměru trubky, stavu a skupině tekutiny. Je nutné dále rozlišovat, zda je tekutina plyn či kapalina, a to z toho důvodu, že při použití plynu hrozí při ztrátě integrity výbuch způsobený nahromaděnou energií a u kapaliny nikoli.

            Dále je nutné rozlišovat, zda jde o tekutinu hořlavou, výbušnou či bezpečnou anebo jinak nebezpečnou. Jestliže je přítomna hořlavá či výbušná tekutina a jestliže je přítomen nějaký iniciátor výbuchu (např. mechanická či elektrická jiskra, potřebná teplota apod.), nastane výbuch, který je v tabulce označen jako výbuch chemický. Jestliže jde o jinak nebezpečnou kapalinu a nastane porušení integrity, dojde pouze k úniku kapaliny a k možnému poškození životního prostředí. Jestliže jde o jinak nebezpečný plyn a nastane porušení integrity, dojde pouze k tlakovému výbuchu, který látku rozmetá do okolí a dojde k ohrožení lidských životů či zdraví. 

            Rozeznáváme zde tedy tato nebezpečí: výbuch tlakový, výbuch chemická a únik tekutiny. 

Velikost rizika je úměrná kategorii podle PED. Ale to nestačí: Velikost rizika závisí také na důležitosti zařízení pro celou výrobu či pro celou tlakovou sestavu. Čili určuje, kam až se mohou rozšířit následky jednoho nebezpečí v jednom zařízení. Každé ze tříd je potom přiřazen určitý počet bodů. 

Dále velikost rizika závisí na protirizikové infrastruktuře. Zde jsme z této složité oblasti použili dvě: Jak rychle se mohou dostavit složky integrovaného záchranného systému a zda zde existuje vhodná havarijní kanalizace.

Odpovědi na uvedené otázky v této kapitole jsou obodovány. Počet bodů určuje velikost rizika.

Organizační opatření vedoucí ke snížení rizika jsou popsána v příslušném organizačním dokumentu např. v provozním řádu. Souhrn organizačních opatření může být odstupňován podle druhu a velikosti rizika.

Mezi organizační opatření patří i způsob zajištění inspekcí (technických revizí) tlakových zařízení v předepsaném rozsahu a v předepsaných intervalech.

Technicko-inspekční opatření je provádění inspekcí (technických revizí) tlakových zařízení v předepsaném rozsahu a v předepsaných intervalech podle zařazení do skupin TN podle velikosti rizika.

V tabulce je každému tlakovému zařízení přiřazen stupeň kontrolního postupu pro druh nebezpečí, které může nastat. Každý kontrolní postup je písemně zpracován, vychází se z kapitoly o jednotlivých nebezpečích včetně použití adekvátních NDT.

            Dále tabulka určuje druh intervalu inspekce, a to jako konstantní a progresivní. Podle druhu nebezpečí se pak určuje druh intervalu. Konstantní interval inspekce se provádí např. u těchto nebezpečí: porucha hlídání tlaku, porucha hlídání teploty, netěsnost příruby, vibrace potrubí, rázy a pulzace. Mohou být použity intervaly inspekcí ze současných norem a předpisů.

Progresivní interval inspekce se provádí např. u těchto nebezpečí: nízkocyklová únava, koroze, eroze a creep. To jsou nebezpečí, které jsou závislé na životnosti celého zařízení. V dokumentaci musí být uvedena tato životnost a dále musí být uvedeny limitní hodnoty těchto nebezpečí. U koroze a eroze je to korozní nebo erozní přirážka k tloušťce stěny. U nízkocyklové únavy je to počet cyklů a u creepu je to počet provozních hodin při určené teplotě. Jestliže se blíží konec životnosti celého zařízení anebo jestliže budou vyčerpány uvedené limitní hodnoty, je namístě intervaly inspekce zahusťovat. 

V případě, že bude nutná kombinace obou druhů intervalů inspekce, bude nutné v závěru životnosti některé termíny doplnit a naopak u intervalů na začátku životnosti bude možné zredukovat obsah a nekontrolovat postup koroze, eroze, vysokocyklové únavy a creepu. Nazvěme to kombinovaný interval inspekce.

         Teze pro vytváření kontrolních postupů: Z hlediska názvosloví je jedno, jestliže se bude uvedený postup jmenovat kontrolní, inspekční anebo revizní. Zde se budeme se držet již jednou zavedeného slova kontrolní. Kontrolní postup se skládá z jednotlivých stupňů a jednotlivých druhů.

         Druh kontrolního postupu se bude skládat z opatření a z kontrolních scénářů poskytující ochranu proti jednotlivému druhu nebezpečí, např. proti postupu koroze, poruše hlídání tlaku. Možná opatření a kontrolní postupy proti jednotlivým nebezpečím jsou popsána v odpovídajících kapitolách.

         Stupeň kontrolního postupu znamená stupeň důkladnosti provedení postupu v závislosti na velikosti rizika. Čím větší riziko, tím větší stupeň kontrolního postupu. V uvedené aplikaci tabulkového procesoru je naprogramováno pět stupňů. Optimální počet je určitě na odborné diskusi.