Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.a) Obsah: Jak na potrubi? I.a)

26. 10. 2016

 

Jak na potrubí ?  I.a)      

E-kniha o pevnostních výpočtech potrubí  - teorie statika

 

Obsah:

1. Úvod.. 16

2. Používané názvosloví. 17

3. Veličiny a jednotky všeobecné. 23

4. Teoretický základ všeobecný.. 25

4.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 25

4.2. Skořepiny. 25

4.3.  Membránový a momentový stav napjatosti 26

4.3.1. Membránový stav napjatosti 26

4.3.2. Momentový stav napjatosti všeobecně. 27

4.3.3. Momentový stav napjatosti v místech uložení potrubí 27

4.4. Napjatost tenkostěnné rotační skořepiny zatížené vnitřním spojitým zatížením.. 27

4.4.1. Odvození  Laplaceovy rovnice. 27

4.4.2. Membránové síly a napětí pro válcový útvar. 29

4.4.3. Membránové síly a napětí pro kuželový útvar. 31

4.4.4. Membránové síly a napětí pro anuloid. 32

4.4.5. Membránové síly a napětí pro kulový útvar. 34

4.4.6. Součinitel tlaku pro tvarovky. 35

4.4.7. Prodlužování přímého potrubí způsobeného vnitřním tlakem – Bourdonův jev. 35

4.5. Tenkostěnné potrubí a základní vzorce. 36

4.5.1. Vzorce pro výpočet charakteristických hodnot potrubního průřezu. 36

4.5.2. Vzorce pro výpočet potrubních hodnot, započítáme-li i délku. 37

4.5.3. Vztah momentu a síly působící na trubku přes způsobené napětí 37

4.6. Charakteristické číslo, SIF a poddajnost 38

4.6.1. Definice charakteristického čísla a součinitelů. 38

4.6.2. Příklady  použití součinitelů v případě ohybu. 38

4.6.2.1. Charakteristické číslo pro ohyb. 38

4.6.2.2. Určení součinitele koncentrace napětí (SIF) pro ohyb. 38

4.6.2.1. Určení součinitele poddajnosti pro ohyb. 39

4.7. Primární a sekundární napětí a redistribuce napětí v průřezu trubky. 39

4.7.1. Primární a sekundární napětí 39

4.7.2. Trvalé deformace a přerozdělování sekundárního napětí ve stěnách přímé trubky. 39

4.7.2. Trvalé deformace a přerozdělování sekundárního napětí ve stěnách ohybu. 43

4.8. Použitá literatura a literatura pro další studium.. 43

5. Teoretický základ pro plastová a laminátová potrubí. 45

5.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 45

5.2. Teoretický základ pro plastová potrubí 46

5.2.1. Základní informace. 46

5.2.2. Struktura plastů. 46

5.2.2.1. Molekulární struktura plastů. 46

5.2.2.2. Nadmolekulární struktura plastů. 47

5.2.3. Termodynamické vlastnosti plastů. 48

5.2.4. Mechanické vlastnosti plastů. 49

5.2.5. Skořepiny z plastů. 50

5.2.5.1. Poissonovo číslo. 51

5.2.6. Viskoelasticita, viskoplasticita. 51

5.2.6.1. Viskoelasticita. 51

5.2.6.2. Primární a sekundární napětí a jejich pohyb v čase. 52

5.2.6.3. Modul viskoelasticity a jeho pohyb v čase. 52

5.2.6.4. Viskoplasticita. 53

5.2.7. Reologické modelování 54

5.2.7.1. Základní články reologických modelů. 54

5.2.7.2. Kelvin-Voigtův model 54

5.2.7.3. Maxwellův model 55

5.2.7.4. Norton-Hoffův model 56

5.3. Teoretický základ pro kompozitová (laminátová) potrubí 57

5.3.1. Metoda návrhové analýzy. 57

5.3.1.1. Základní postuláty. 57

5.3.1.2. Objemový a hmotnostní podíl vláken. 58

5.3.1.3. Určení celkové tloušťky a tlouštěk jednotlivých vinutí laminátu. 58

5.3.2. Metoda maximálního napětí 58

5.3.3. Metoda maximálních deformací 59

5.3.4. Uspořádání potrubí s minimalizací tlakového napětí 59

5.3.5. Součinitelé koncentrace napětí a poddajnosti 60

5.4. Použitá literatura a literatura pro další studium.. 60

6. Zatížení potrubí (statická a kvazistatická). 62

6.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 62

6.2. Rozdělení zatížení 63

6.2.1. Rozdělení zatížení podle provozních podmínek. 63

6.2.2. Rozdělení zatížení podle kritérií dovoleného namáhání a stability. 64

6.2.3. Rozdělení zatížení podle času působení 65

6.2.4. Živé a mrtvé zatížení 66

6.2.5. Rozdělení zatížení podle stochasticity. 66

6.3. Zatížení tlakem a teplotou. 66

6.3.1. Zatížení tlakem.. 66

6.3.2. Působení teploty. 67

6.4. Zatížení vlastní hmotností tekutiny, potrubí a izolace a potrubních dílů. 68

6.4.1. Hmotnost potrubí 68

6.4.2. Hmotnost tekutiny. 68

6.4.3. Hmotnost izolace. 69

6.5. Klimatická zatížení 70

6.5.1. Zatížení větrem.. 70

6.5.2. Zatížení sněhem.. 70

6.6.       Hydrostatická zatížení 71

6.6.1.         Volný ustálený výtok z potrubí 71

6.6.2.         Zatížení axiální silou od vlnovcového kompenzátoru. 71

6.6.2.1. Zatížení potrubí axiální silou od vlnovcového kompenzátoru. 71

6.6.2.2. Zatížení hrdla aparátu axiální silou od vlnovkového kompenzátoru. 72

6.7. Zatížení uložením potrubí v zemi a pohyby podpěr potrubí 72

6.7.1. Zatížení nadložím.. 72

6.7.1.2. Zatížení nadložím, je-li tvořeno zeminou vodou nesaturovanou. 72

6.7.1.3. Zatížení nadložím, je-li tvořeno zeminou vodou saturovanou. 73

6.7.2. Zatížení potrubí pohyby podloží 73

6.7.2.1. Poddolované podloží – předpokládané přetvoření zeminy. 73

6.7.2.2. Podloží s nedokončeným sesedáním – předpokládané přetvoření zeminy. 74

6.7.2.3. Podemleté podloží vodou – nepředpokládané přetvoření zeminy. 74

6.7.2.4. Podloží je-li tvořeno zeminou vodou saturovanou. 75

6.7.3. Pohyby podpěr nadzemního potrubí způsobené pohyby zemin. 75

6.8. Pohyby hrdel, podpěr a přípojných bodů vynucených tepelnou roztažností 75

6.9. Seizmická zatížení (kvazistatická) 75

6.10. Použitá literatura a literatura pro další studium... 76

7. Tvorba potrubní třídy.. 77

7.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 77

7.2. Základní vzorce pro tvorbu potrubní třídy. 78

7.2.1. Co umožňuje tvorbu potrubní třídy?. 78

7.2.2. Potrubní třídy pro zatížení potrubí podtlakem.. 78

7.2.3. Potrubní třídy potrubí zatíženého vodou nesaturovaným zásypem - nadložím.. 80

7.3. Systémy značení potrubní třídy. 80

7.4. Konstrukce potrubní třídy. 80

7.4.1. Základní údaje a složení potrubní třídy. 80

7.4.2. Tlakoteplotní tabulka. 81

7.4.3. Výpočet tloušťky stěny. 81

7.5. Přídavky tloušťky stěny trubky. 82

7.5.1. Znázornění a označení přídavků. 82

7.5.2. Korozně - erozní přídavek. 83

7.5.3. Záporná výrobní tolerance tloušťky stěny trubky. 83

7.5.3.1. Bezešvé ocelové trubky. 83

7.5.3.2. Bezešvé ocelové trubky korozivzdorné. 84

7.5.3.3. Svařované ocelové trubky. 84

7.5.3.4. Elektricky svařované ocelové trubky. 84

7.5.3.5. Pod tavidlem svařované ocelové trubky. 84

7.5.3.6. Svařované ocelové trubky korozivzdorné. 84

7.5.3.7. Trubky pro naftovody a plynovody. 85

7.6. Komponenty potrubní třídy. 85

7.6.1. Trubky. 85

7.6.2. Tvarovky. 86

7.6.2.1. Tvarovky všeobecně. 86

7.6.2.2. Hladké ohyby - použití 86

7.6.2.3. Hladké ohyby výrobené z trubky ohnutím.. 86

7.6.2.4. Segmentové ohyby - výroba. 88

7.6.3. Příruby. 91

7.6.4. Spojovací materiál 92

7.6.5. Těsnění 93

7.7.7. Kompenzátory. 94

7.7.8. Tlakové hadice. 96

7.6.8. Armatury. 98

7.7. Materiály pro potrubní třídy. 100

7.7.1. Oceli 100

7.7.2. Litiny. 101

7.7.3. Neželezné kovy. 102

7.7.3.1. Hliník a jeho slitiny. 102

7.7.3.2. Měď a její slitiny. 103

7.7.3.3. Titan a jeho slitiny. 104

7.7.3.4. Slitiny žáruvzdorné a žárupevné. 104

7.7.4. Plasty. 104

7.7.4.1. Rozměrové řady plastových trubek. 104

7.7.4.2. Polyetylén (PE) 105

7.7.4.3. Polypropylén (PP) 106

7.7.4.4. Polybutén (PB) 106

7.7.4.5. Polyvinylchlorid (PVC) 106

7.7.4.6. Polyvinylidénfluorid (PVDF) 106

7.7.4.7. Akrylonitrilbutadyenstyrén (ABS) 107

7.7.4.8. Perfluoralkoxy-copolymer (PFA) 107

7.7.5. Laminát 107

7.7.5.1. Kompozit UP (pryskyřice z nenasycených polyesterů)/ jednosměrná skleněná výztuž. 107

7.7.5.2. Kompozit UP/ tkaná skleněná výztuž. 107

7.7.5.3. Potrubní kompozity  podle normy. 108

7.7.6. Ostatní materiály pro potrubí 108

7.7.6.1. Sklo. 108

7.7.6.2. Keramika. 109

7.7.6.3. Beton. 109

7.8. Použitá literatura a literatura pro další studium... 109

8. Mezní stavy potrubí – rozdělení a uspořádání. 113

8.1. Seznam a uspořádání mezních stavů potrubí 113

8.1.1. Mezní stav únosnosti 113

8.1.2. Mezní stav použitelnosti 113

8.2. Určení vzdálenosti podpěr tak, aby nebyl porušen mezní stav únosnosti 114

8.2.1. Dovolené napětí v materiálu potrubí a z něj odvozená vzdálenost podpěr. 114

8.2.2. Dovolená únosnost podpěr a z ní odvozená vzdálenost podpěr. 114

8.3. Potrubí uložené v zemi a jeho mezní stavy. 115

8.3.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 115

8.3.2. Základy mechaniky zemin. 115

8.3.2.1. Klasifikace zemin ve stavebnictví. 115

8.3.2.2. Charakteristické vlastnosti zemin. 118

8.3.3. Zatížení potrubí zásypem (nadložím) 119

8.3.3.1. Výkop. 119

8.3.3.2. Zatížení potrubí nadložím tvořeným zeminou vodou nesaturovanou pro úzký výkop – výpočet napětí 120

8.3.3.3. Zatížení potrubí nadložím tvořeným zeminou vodou nesaturovanou pro úzký výkop – příčná deformace a příčná tuhost 122

8.3.3.4.  Zatížení potrubí nadložím tvořeným zeminou vodou nesaturovanou pro široký výkop – výpočet napětí 123

8.3.3.5.  Zatížení potrubí nadložím tvořeným zeminou vodou nesaturovanou s vytvarovaným ložem – výpočet napětí 123

8.3.3.6. Zatížení potrubí nadložím tvořeným zeminou vodou saturovanou. 124

8.3.3.7. Kombinace uvedených zatížení zeminou a tepelnou roztažností 124

8.3.3.8. Kombinace uvedených zatížení zeminou a vnitřního tlaku. 124

8.3.4. Zatížení potrubí pohyby podloží 125

8.3.4.1. Předpokládané přetvoření vodou nesaturované zeminy např. na poddolovaném podloží 125

8.3.4.2. Vzorce pro výpočet sekundárních osových napětí pro poddolovaná území 125

8.3.4.3. Zatížení potrubí podloží tvořeným zeminou vodou saturovanou. 126

8.4. Použitá literatura a literatura pro další studium... 126

9. Vyhodnocování napětí a jiných mezních stavů únosnosti pro potrubí z houževnatých materiálů.. 128

9.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 128

9.2. Které materiály, vhodné pro výrobu potrubí, jsou houževnaté?. 129

9.3. Vyhodnocování napětí a pružnostní analýza. 129

9.3.1. Hypotéza Tau-max (Max3DShear) 129

9.3.2. Hypotéza HMH (von Mises) 129

9.3.3. Výpočet dovoleného napětí nezávislého na čase. 130

9.3.4. Vyhodnocení napětí od trvalých zatížení 131

9.3.5. Vyhodnocení napětí od občasných ev. mimořádných zatížení 131

9.3.6. Vyhodnocení rozkmitu napětí od teplotní dilatace. 132

9.3.7. Vyhodnocení napětí od pohybu podpěry. 133

9.4. Pevnost závislá na čase. 133

9.4.1. Výpočet potrubí s krípem.. 133

9.4.1.1. Teoretický úvod. 133

9.4.1.2. Pevnostní výpočet kovových potrubí 134

9.4.2. Koroze a eroze a výpočet potrubí s nimi 135

9.4.2.1. Koroze – základní pojmy. 135

9.4.2.2. Erozní opotřebení – základní pojmy. 136

9.4.2.3. Pevnostní výpočet 136

9.4.3. Únavový lom a výpočet potrubí s cyklickým zatížením.. 136

9.4.3.1. Úvodní teorie. 136

9.4.3.2. Pevnostní výpočet 138

9.4.3.3. Životnostní výpočet 139

9.4.4. Křehký lom a ochrana proti němu. 144

9.4.4.1. Materiálová křehkost 144

9.4.4.2.  Eliminace křehkého lomu. 144

9.5. Použitá literatura a literatura pro další studium... 147

10. Vyhodnocování napětí pro potrubí z křehkých materiálů.. 148

10.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 148

10.2. Které materiály, vhodné pro potrubí, jsou křehké?. 148

10.3. Vyhodnocování napětí a pružnostní analýza. 148

10.3.1. Podmínky pevnosti - Rankinova hypotéza. 148

10.3.2. Saint-Venantova hypotéza maximálního prodloužení 149

10.3.3. Mohrova hypotéza mezní čáry. 149

10.3.4. Výpočet dovoleného napětí nezávislého na čase. 149

10.3.5. Vyhodnocení osových napětí 150

10.3.6. Vyhodnocení obvodových napětí 150

10.3.7. Křehký lom a ochrana proti němu. 151

10.4. Koroze a eroze a výpočet potrubí s nimi 151

10.5. Použitá literatura a literatura pro další studium... 151

11. Vyhodnocování napětí pro potrubí z viskoelastických materiálů.. 153

11.1. Které materiály, vhodné pro výrobu potrubí, jsou viskoelastické?. 153

11.1.1. Co je to viskoelasticita?. 153

11.1.2. Základní vlastnosti plastů. 153

11.1.3. Rozdělení plastů. 154

11.2. Vyhodnocování napětí a pružnostní analýza. 154

11.2.2. Popis mechanismu porušení plastů. 154

11.2.2.1. Porušení při krátkodobé zkoušce. 154

11.2.2.2. Porušení krípem.. 155

11.2.3. Aplikace hypotéz Tau-max (Max3DShear) a HMH (von Mises) na plastová potrubí 155

11.2.4. Překročení dovolené krátkodobé pevnosti 155

11.2.5. Překročení dovolené pevnosti plastu závislého na čase. 156

11.2.5.1. Kritéria dovoleného namáhání za působení viskopružnostního stavu. 156

11.2.5.2. Určování koeficientu bezpečnosti 156

11.2.5.3. Pevnost potrubí za určitý čas daný únavovou únosností 157

11.4. Použitá literatura a literatura pro další studium... 157

12. Vyhodnocování napětí pro potrubí z kompozitních materiálů.. 159

12.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 159

12.2. Které materiály, vhodné pro výrobu potrubí, jsou z kompozitů?. 160

12.2.1. Popis a druhy kompozitů. 160

12.2.2. Výhody potrubí z laminátů. 160

12.2.3. Vysvětlení zkratek. 160

12.3. Vyhodnocování napětí a pružnostní analýza. 161

12.3.1. Porušení vláken. 161

12.3.2. Porušení mezi vlákny. 161

12.3.3. Podmínky pevnosti laminátů (Puckova hypotéza) 161

12.3.4. Pružnostní analýza potrubního systému. 162

12.3.4.1. Legislativní rámec. 162

12.3.4.2. Výpočet napětí a deformace. 162

12.3.4.3. Klasická laminátová teorie (CLT) 162

12.3.4.4. Metoda maximálního napětí 163

12.3.4.5. Určování koeficientu bezpečnosti 164

12.3.4.6. Metoda maximálních deformací 164

12.3.5. Poškozování při cyklickém zatížení 165

12.4. Použitá literatura a literatura pro další studium... 165

13. Stabilita potrubní stěny.. 167

13.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 167

13.2. Ztráta stability potrubní stěny - boulení stěny všeobecně. 167

13.3. Ztráta stability (boulení) potrubní stěny mezi podpěrami - zatížení osovou silou a ohybovým momentem   168

13.4. Ztráta stability potrubní stěny (boulení) mezi podpěrami - Zatížení podtlakem.. 171

13.5. Kombinace různých druhů zatížení z hlediska stability potrubní stěny mezi podpěrami 172

13.6. Ztráta stability potrubní stěny nad podpěrou. 173

13.7. Rozdíl ve stabilitě potrubní stěny u houževnatých a křehkých materiálů. 175

13.8. Stabilita potrubní stěny u plastových potrubí 175

13.9. Použitá literatura a literatura pro další studium... 175

14. Únosnost hrdel aparátů a ostatních zařízení a potrubních spojů.. 177

14.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 177

14.2.  Přepočet zatížení momentem na zatížení silou. 177

14.2.1. U trubky. 177

14.2.2. U přírubového těsnění 178

14.2.3. U přírubových šroubů. 178

14.3. Únosnost hrdel aparátů a ostatních zařízení 179

14.3.1. Vznik zatížení hrdel 179

14.3.2. Výpočet únosnosti hrdla pro hrdlo tvořené nátrubkem na prostorově klenuté anebo válcové nádobě. 179

14.3.2.1. Průnik dvou válcových těles – výpočet pomocí WRC 107 a WRC 297. 180

14.3.2.2. Průnik dvou válcových těles – výpočet pomocí EN 13445-3 a BS5500. 181

14.3.2.3. Smaltovaná  hrdla aparátů. 181

14.3.2.4. Nekovová hrdla aparátů. 181

14.3.3. Omezení zatížení hrdla technickými normami či jinými ustanoveními 182

14.3.3.1. Ocelová hrdla tlakových nádob – omezení dané určením tří součinitelů. 182

14.3.3.2. Ocelová hrdla výměníků. 184

14.3.3.3. Hrdla kotle. 184

14.3.3.4. Hrdla ventilů. 184

14.3.3.5. Omezení zatížení hrdel u čerpadel 184

14.3.3.6. Omezení zatížení hrdel u turbín. 185

14.4. Výpočet potrubních spojů. 185

14.4.1. Pevnostní výpočet přírubového spoje. 185

14.4.1.1. Všeobecné informace. 185

14.4.1.2. Trojúhelníkový diagram předpjatého spoje. 187

14.4.1.3. Pružinové systémy u přírubových šroubů. 188

14.4.1.4. Výstupy z výpočtu přírubového spoje. 188

14.4.2. Těsnostně - pevnostní výpočet přírubového spoje. 188

14.4.2.1. Těsnostně- pevnostní výpočet přírubového spoje – všeobecné údaje. 188

14.4.2.2. Výpočet přírubového spoje pro dosažení požadované těsnosti 189

14.4.2.3. Podmínky pro dosažení vysoké těsnosti 189

14.4.2.4.  Principy návrhu těsnostně-pevnostního výpočtu přírubového spoje. 190

14.4.2.5. Vlastnosti těstnostně-pevnostního výpočtu přírubového spoje. 190

14.4.2.6. Výstupy z výpočtu přírubového spoje. 191

14.4.3. Výpočet svařovaného spoje. 191

14.5. Použitá literatura a literatura pro další studium... 192

15. Mezní stavy použitelnosti potrubí. 194

15.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 194

15.2. Nepřekročení průhybu pro spádování potrubí 194

15.2.1. Spádování 194

15.2.2. Určení vzdálenosti podpěr tak, aby nebyly porušeny definované limity pro spádování 195

15.3. Nepřekročení posuvu způsobeného tepelnou dilatací 196

15.3.1. Základní informace o tepelné dilataci 196

15.3.2. Výčet vlivů tepelné roztažnosti 196

15.3.3. Banánový efekt (stratifikace teploty) 196

15.4. Vzpěr potrubí 199

15.4.1. Zvlnění potrubí 200

15.5. Periodické kmitání potrubí 202

15.6. Stav omezeného poškození při seizmicitě. 202

15.7. Použitá literatura a literatura pro další studium... 203

16. Kompenzace délkové roztažnosti. 204

16.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 204

16.2. Příčiny nutnosti kompenzace délkové roztažnosti 204

16.2.1. Délková roztažnost potrubí 204

16.2.2. Překročení dovoleného namáhání potrubí, dovoleného posunu a dovoleného zatížení hrdel způsobené délkovou roztažností 205

16.3. Kompenzace přirozeným tvarem potrubí 205

16.4. Kompenzace vložením kompenzátorů tvarem potrubí 205

16.4.1. U-kompenzátory pro kovová potrubí 205

16.4.2. Kompenzační tvary plastů totožné s potrubím z oceli 207

16.4.3. Kompenzační tvary potrubí specifické pro plasty – dilatační smyčky. 207

16.5. Kompenzace plastových potrubí pevnou montáží 208

16.6. Kompenzace předizolovaného bezkanálového (sdruženého) potrubí 210

16.6.1. Definice a popis předvolovaného bezkanálového (sdruženého) potrubí 210

16.6.2. Kompenzace tepelných dilatací 210

16.6.2.1. Kompenzace při ukládání za studena. 210

16.6.2.2. Kompenzace při ukládání za tepla. 211

​16.6.2.3. Bližší a podrobnější informace. 211

16.7. Kompenzátory vlnovcové, ucpávkové a textilní 211

16.7.1. Vlnovcové kompenzátory. 211

16.7.1.1.  Druhy vlnovcových kompenzátorů. 211

16.7.1.2. Silové působení kompenzátoru na okolní potrubí 213

16.7.2. Ucpávkové kompenzátory. 215

16.7.3. Textilní (tkaninové) kompenzátory. 215

16.8. Použitá literatura a literatura pro další studium... 216

17. Výpočet a vyhodnocování napětí v jednotlivých potrubních komponentách   218

17.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 218

17.2.  Základní potrubní komponenty. 218

17.2.1. Používání výpočtů v plastické oblasti materiálu. 219

17.2.2. Ohodnocení bezpečnosti plastického výpočtu. 220

17.2.2.1. Všeobecné porovnání pružnostního a plastického výpočtu. 220

Máme jednoduchý nosník zatížený ohybem podle náledujícího obrázku: 220

17.2.2.2. Porovnání pružnostního a plastického výpočtu pro potrubí namáhané vnitřním tlakem.. 221

17.3. Trubka. 221

17.3.1. Napětí v trubce za ohybu. 221

17.3.2. Výpočet plastické únosnosti trubky pro obvodové napětí 222

17.3.3. Výpočet žeber a výztuh potrubí na základě plasticity. 222

17.4. Ohyb. 223

17.4.1. Hladký ohyb. 223

17.4.1.1. Součinitel poddajnosti 223

17.4.1.2. Součinitel koncentrace napětí 224

17.4.1.4. Korekce vratné deformace průřezu ohybu při rovinném zatížení 226

17.4.2. Segmentový ohyb. 226

17.4.1.1. Součinitel poddajnosti. 226

17.4.1.2. Součinitel koncentrace napětí pro ohyb. 227

17.4.1.3. Napětí v kritickém místě. 227

17.5. Redukce. 228

17.5.1. Napětí v kritickém místě. 228

17.5. Odbočky, T-kusy. 229

17.5.1. Jednotlivé typy provedení T-kusů a odboček. 229

17.5.2. Součinitel poddajnosti pro T-kusy. 230

17.5.3. Součinitel koncentrace napětí pro T-kusy. 230

17.5.4. Napětí v kritickém místě. 231

17.6. Příruba. 232

17.6.1. Typy výpočtů přírub. 232

17.6.2. Kdy je možno použít normalizované příruby bez výpočtu. 232

17.6.3. Součásti a typy přírubového spoje a druhy přírubových spojů. 233

17.6.5. Zatížení příruby jako součásti přírubového spoje. 234

17.6.6. Princip pružnostního výpočtu. 234

17.6.7. Princip plastického výpočtu. 236

17.7. Rovinné zaslepení potrubí 238

17.7.1. Princip pružnostního výpočtu. 238

17.7.2. Princip plastického výpočtu. 240

17.8. Těleso ventilu. 241

17.9. Vlnovcový kompenzátor. 242

17.9.1. Druhy vlnovcových kompenzátorů. 242

17.9.2. Určení kompenzátoru do potrubní větve. 243

17.9.3. Pryžové a plastové kompenzátory. 243

17.9.4. Výpočet vlnovcového kompenzátoru. 244

17.10. Použitá literatura a literatura pro další studium.. 245

18. Uložení a podpěry potrubí. 246

18.1. Veličiny a jednotky použité jen v této kapitole. 246

18.2. Únosnost podpěr. 246

18.2.1. Materiál podpěr. 246

18.2.2. Konstrukční teploty a dovolené napětí u podpěr. 247

18.2.3. Zatížení podpěr. 247

18.3. Výběr vhodného uložení 247

18.3.1. Všeobecně. 247

18.3.2. Podpěry anebo závěsy. 248

18.3.3. Jednoduché anebo dvojité závěsy. 248

18.3.4. Volba stropního uchycení 249

18.3.5. Základní vývojový diagram pro umísťování podpěr. 249

18.3.6. Rozdělení podpěr podle zachycování reakcí 249

18.3.7. Vzdálenost podpěr. 251

18.3.8. Pravidla pro umístění podpěr. 252

18.3.9. Některá jiná omezení platící pro podpěry. 252

18.4. Podpěry pro ocelová potrubí 253

18.4.1. Kotvení 253

18.4.2. Směrová zarážka. 254

18.4.3. Vedení 254

18.4.4. Tlumič rázů. 254

18.4.5. Omezovač kmitání 254

18.4.6. Pružná podpěra. 254

18.4.7. Tuhá kloubová vzpěra. 255

18.4.8. Kluzná tuhá podpěra nebo patka. 255

18.4.9. Tuhý závěs. 255

18.4.10. Pružný závěs. 256

18.5. Uložení pro plastové a laminátové potrubí 256

18.5.1. Uložení do korýtek. 256

18.5.1.1. Zásady používání podpěr. 256

18.5.1.2. Maximální možná délka potrubí bez korýtka. 257

18.5.1.3. Konstrukce jednotlivých druhů podpěr. 257

18.5.1.4. Příklady použití sestavy podpěr. 257

18.5.2. Uložení klasické. 258

18.5.2.1. Zásady používání podpěr. 258

18.5.2.2. Konstrukce jednotlivých druhů podpěr. 259

18.5.2.3. Příklady použití sestavy podpěr. 260

18.5.3. Uložení „pevnou montáží“. 261

18.5.3.1. Zásady používání podpěr. 261

18.5.3.2. Vzdálenosti podpěr potrubí 261

18.5.3.3. Konstrukce jednotlivých druhů podpěr. 262

18.5.3.4. Příklady použití sestavy podpěr. 262

18.6. Použitá literatura a literatura pro další studium.. 262

19. Bezpečnost a spolehlivost u potrubí v provozu.. 264

19.1. Analýza rizik provozu potrubí 264

19.1.1. Zbytková rizika technického řešení 264

19.1.2. Analýza rizik provozu. 264

19.2. Kategorizace potrubí a PED.. 265

19.2.1. Všeobecné poznámky. 265

19.2.2. Určení skupiny tekutiny. 267

19.2.3. Určení stavu tekutiny. 268

19.2.4. Definice nestabilního plynu. 269

19.3. Minimalizace rizika. 269

19.4. Riziko překročení nejvyššího dovoleného tlaku či teploty. 270

19.4.1. Korespondence rizika s mezním stavem.. 270

19.4.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 270

19.4.3. Způsob kontroly. 270

19.4.3.1. Zkouška funkčnosti bezpečnostní výstroje. 270

19.4.3.2. Tlaková zkouška. 270

19.5. Riziko překročení korozního/erozního přídavku. 271

19.5.1. Korespondence rizika s mezním stavem.. 271

19.5.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 271

19.5.3. Způsob kontroly. 271

19.6. Riziko únavového lomu. 271

19.6.1. Korespondence rizika s mezním stavem.. 271

19.6.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 271

19.6.3. Způsob kontroly. 271

19.7. Riziko překročení maximálního dovoleného překročení krípem.. 272

19.7.1. Korespondence rizika s mezním stavem.. 272

19.7.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 272

19.7.3. Způsob kontroly. 272

19.8. Dodatečná rizika pro plastová potrubí 272

19.8.1. Korespondence rizik s mezními stavy. 272

19.8.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 273

19.8.3. Způsob kontroly. 273

19.9. Dodatečná rizika pro potrubí uložená v zemi 273

19.9.1. Korespondence rizik s mezními stavy. 273

19.9.2. Určení maximální hodnoty pro provoz. 273

19.9.3. Způsob kontroly. 273

19.10. Použitá literatura a literatura pro další studium.. 274