Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

KKS potrubí

Oldřich Schieferstein,30. 11. 2018 21:16

Měl jsem kdysi názvosloví označování potrubí ,ale nemůžu ho najít. Máte bějakou zkrácenou verzi dle VGB105 e.106???

Re: KKS potrubí

ing.Pekař,1. 12. 2018 18:41

Bohužel, nemám. Ale třeba se přihlásí někdo z návštěvníků těchto stránek.

propojení potrubí - materiál

zoufal,2. 10. 2018 14:09

Dobrý den, chystáme se na určitou rekonstrukci (připojení dalšího tepelného zdroje) do stávajících ocelových rozvodů, je nutné dodržet materiálovou shodu - či-li ocel, nebo lze zapojit nový měděný okruh do stávajícího systému?, Děkuji za odpověď.

Re: propojení potrubí - materiál

Ing.Pekař,2. 10. 2018 14:34

neznám médium, ale předpokládám ,že se jedná o horkovod. Neznám důvod proč by to z hlediska pevnostního nešlo, nepřekročíte-li dovolené napětí v trubce ocelové ale zejména měděné, způsobené tlakovým i teplotním zatížením. Pro vytápění vodou v bytě existují též ocelové radiátory a měděný rozvod bez problémů. doporučuji se též podívat na naše stránky kapitola Materiály Měď a její slitiny.

Re: Re: propojení potrubí - materiál

zoufal,2. 10. 2018 18:36

děkuji moc a moc za odpověď, doplňuji, stávající systém - horkovod - pracuje s teplotou média (vody) nejčastěji do 50C a "přetlakem 5 m vodního "sloupce" - jedná se o vytápění v RD .., a mé "obavy" vzájemných "korozivních" vlivů mezi ionty mědi či železa, Máte pravdu že to asi bude bez problémů když jsou plně funkční ocelové radiátory s měděnými rozvody. ještě jednou moc děkuji a mohu-li Vaše stránky jsou perfektní dávám palec nahoru

Najíždění parovodů

Ing. Novák,3. 9. 2018 9:31

Dobrý den, chci se zeptat, jak se má správně najíždět parovod ze studeného stavu?
Jedná se mi o teplotu nebo tlak, za jakou dobu. Něco mi říká 6°C za 3min...
Děkuji

Re: Najíždění parovodů

Ing. Pekař,3. 9. 2018 14:32

Mělo by to být v "ČSN 13 0108 Potrubí. Provoz a údržba potrubí. Technické předpisy". Jestliže se jedná o nové potrubí a první najetí, mělo by to být též v "Technické zprávě", která je součástí projektu potrubí. Ihned z hlavy to bohužel nevím.

Kurz výpočtů potrubí

Ing.Pekař,10. 8. 2018 15:35

Dne 26. – 27. 9. 2018 proběhne v Poděbradech Kurz výpočtů potrubí, část 2. Kurz: Výpočty potrubí, Díl 2. Výpočty dynamické, potrubí uložené v zemi a potrubí z plastu a laminátu, jste zváni. Bližší informace najdete v kapitole 1. Novinky a příspěvky těchto stránek

podpěry

Petra U.,10. 8. 2018 12:47

Dobrý den,
Na vašich stránkách jsem našla spoustu užitečných informací o navrhování potrubí.
Chtěla bych se zeptat, které CD koupit, když bych potřebovala více informací o podpěrách potrubí, hlavně mě zajímá potrubí páry. Máte ve vašem e-booku nějakou tabulku, jak má vypadat kluzné uložení? Z toho, co program nabízí, se mi nejvíce líbí uložení na 2 objímky, ale nevím, jaké hodnoty doplnit. Proto jsem si říkala, že bych to možná u vás v e-booku našla.

Re: podpěry

Ing.Pekař,10. 8. 2018 15:28

Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz a přízeň k našim stránkám.
Bohužel musím vás zklamat žádnou tabulku, kde by byly výkresy na našich stránkách ani v e-knížkách nenajdete, a ani žádné CD nekupujte, mohu vám poradit takto:
1. Kdysi platily oborové normy, byla jich celá řada, jsou uvedeny na naších stránkách www.ipotrubi.cz/clanky/11.-technicke-informace/1.-legislativa-a-technicke-normy/stare--neplatne--ceskoslovenske-a-oborove-normy.html . Podpěry podle těchto norem mnozí výrobci vyrábějí.
2. Dále si můžete stáhnout katalog těchto podpěr ze stránek výrobců např. uvádím Gradior , německá Lisega.

Kurz výpočtů potrubí

Ing.Pekař,16. 3. 2018 8:56

Dne 23. až 24. 5. proběhne v Poděbradech Kurz výpočtů potrubí, část 1. Statické výpočty, jste zváni. Bližší informace najdete v kapitole 1. Novinky a příspěvky těchto stránek

poddolovaná území

Jozífek,6. 12. 2017 12:27

Chválím vás za pěkné zpracování výpočtu horkovodů v zemi. Chtěl bych se zeptat, jak se promítne do konstrukce tlakového podzemního potrubí jeho vedení skrz poddolované území? Jak se tento fakt zohledňuje?

Re: poddolovaná území

Ing.Pekař,11. 12. 2017 14:34

V ČR se pro poddolovaná území používá norma ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území, která platí i pro potrubí.

Re: poddolovaná území

Ing.Pekař,12. 12. 2017 8:23

Na našich stránkách se uvedenou problematikou zabýváme v kapitole 4. Zatížení potrubí 6. Zatížení uložením potrubí v zemi Odvození zatížení potrubí pohyby podloží

horkovody

Ing. Březina,28. 8. 2017 10:14

V současné době se často vyměňují parovody za horkovody. Chybí však pro projektanty hodně údajů týkající se ukládání horkovodů přímo do země jejich zatížení a umožňování kompenzace v zemině. I vy zde nemáte kompletní údaje. Mohli byste se této problematice více věnovat?

Re: horkovody

Ing.Pekař,30. 8. 2017 9:43

Na váš podnět byla rozšířena stránka Horkovody v podkapitole 10. Dálkovody - kapitola 3. Projektování potrubí. Dále bude v kapitole o výpočtu tepelné roztažnosti a její kompenzace doplněna část o sdruženém potrubí. Také upozorňuji na již zpracovanou kapitolu 4. Zatížení potrubí a její podkapitolu 6. Zatížení uložením potrubí v zemi.

Re: Re: horkovody

Ing.Pekař,8. 11. 2017 13:37

Výpočtu předizolovaného bezkanálového potrubí výpočetním programem Caesar II se věnuje na základě vašeho podnětu také speciální část na těchto našich stránkách tj. kapitola 5. Pevnostní výpočty potrubí, 14. Výpočet s počítačem, článek Caesar II a předizolované bezkanálové potrubí.

Rázy v parovodu

Zuzana,3. 5. 2017 15:13

Dobrý den pane Pekaři,

prosím Vás, co způsobuje ten tlukot přehřáté páry v trubce? Mám na mysli páru o tlaku 2bar a teplotě asi 127-134°C. Může to být kavitace?

Děkuji Vám mockrát.

Re: Rázy v parovodu

Ing. Pekař,4. 5. 2017 9:02

Zajímavá otázka.1. Těžko půjde o přehřátou páru, podle uvedeného tlaku a teploty jde zřejmě o páru vlhkou, mohlo by jít přímo i o kapalnou vodu kondenzát, doporučuji se podívat do parních tabulek. Protože neuvádíte, jestli se jedná o dva bary absolutní anebo přetlakové, je moje hledání bezpředmětné.
2. Jedná se oparní topení, v kterém se přeměňuje pára na kondenzát? V každém případě se v parním potrubí tvoří ve velkém množství kondenzát, který se musí odvádět pomocí speciální armatury. Zde by mohla být první chyba při konstrukci parovodu, který by uvedené rázy mohla způsobovat.
3. Kavitace je vytváření bublin páry v kapalině, tedy v našem případě kondenzátu, když vzniká lokální podtlak. Podtlak může vznikat i prouděním (viz Bernoulliova rovnice). Zde je další možnost vzniku uvedených rázů, tedy špatná konstrukce potrubí kondenzátu.
Bohužel, uvedenou problematikou jsem se nikdy speciálně nezabýval, proto berte moje vyjádření s rezervou. Třeba se zde na stránkách k uvedenému ještě někdo vyjádří, což bych uvítal. Možná, že něco více najdete na www.tzb-info.cz v odd. topeni.

tlaková zkouška

M.V.,3. 3. 2017 12:41

Naše firma dodává indukční čidla pro Německého zákazníka v bezpřírubovém provedení. Jedná se pouze o trubku, ke které jsou přivařena dvě čela, skrze vnitřní část trubky se protáhne teflonová výstelka a na koncích se vyhrdlí. Na trubku jsou dále instalovány cívky, měřící elektrody a další komponenty. Celek se pak zakryje pláštěm, kterým se ven protáhne kabeláž od cívek do malého komínku k vyhodnocovací jednotce.
Podle normy ČSN EN 13480-5 bychom měli provádět hydrostatickou tlakovou zkoušku tak, aby při jejím průběhu byly všechny spoje neizolované a neobložené a vystavené kontrole (kapitola 9.3.2.1.2). V našem případě to ale není dost dobře možné, protože během tlakové zkoušky provádíme test na těsnost elektrod a proto musí být přítomná i výstelka (v trubce jsou otvory a elektrody jsou částečně těsněné právě výstelkou), která zakrývá svary na vnitřní částí trubky. Dalším problémem je, že pokud provádíme tlakovou zkoušku bez opláštění, tak při sevření svařence do tlakovací stolice dochází k deformaci čel, protože čelo jako kruhová deska je vetknutá pouze na vnitřním průměru a vnější průměr je volný.
Zde by tedy přicházelo v úvahu zahrnout do HTZ i opláštění, které slouží jako vytužení svařence a ne jen jako zakrytí vnitřních komponent. Do pláště je vyvrtán otvor o poměrně malém průměru, při HTZ bychom tedy zakryly všechny svary a nemohli tak kontrolovat těsnost kolem elektrod, deformace na čidle apod.