Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Objímky

Jiří,2. 8. 2016 11:24

Dobrý den,

rád bych se Vás chtěl prosím zeptal, zda nevíte jak by šlo spočítat napětí na objímce a potrubí. Když je objímka vyrobena z jiného materiálu a slouží k zesílení potrubí. V potrubí je stále provozní tlak.

Předem mnohokrát děkuji za odpověď.

Re: Objímky

Ing.Pekař,3. 8. 2016 13:51

Z uvedeného textu nemám kompletní předsavu. Asi nejblíže bude výpočet , který je publikován na našich stránkách na adrese:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-pevnostni-vypocty-potrubi/9.-potrubni-komponenty-s-namahanim-v-plasticke-oblasti-materialu/zebra-a-vyztuhy-na-potrubi.html. V případě, že vám uvedené nevyhovuje, napište mi na adresu pekarv@ipotrubi.cz bližší zadání.

parovod

Ing.Černý,15. 7. 2016 9:03

Dobrý den,

potřebuji stanovit postup montáže, požadavky na svářeče, požadované zkoušky před předáním a uvedením do provozu. Jedná se o potrubí páry a kondenzátu, v délce cca 40 m. Pára bude vedena v ocelovém bezešvém potrubí DN 200, materiál 11 353.1. rozměr 219 x 6,3. Kondenzát v potrubí DN 65 materiál 11 353.1. rozměr 76 x 3,2. Parametry páry jsou teplota max. 250°C a tlak 4,5 bar(g). Parametry kondenzátu jsou 80°C a 4 bar(g). Jedná se o venkovní rozvod.

Můžete mi v tomto pomoci?

Re: parovod

Ing. Pekař,15. 7. 2016 9:06

Předpokládejme (vzhledem k délce, kterou uvádíte), že parovod není dálkovod. Podle vámi uvedených parametrů jde o potrubí, pro které platí PED (tj. NV č.26/2003Sb.), avšak není zařazeno do žádné kategorie (jinak řečeno, jde o kategorii 0). V takovém to případě notifikovaná osoba neprovádí certifikaci a dokonce ani vaše firma jako výrobce není povinna vypracovat Prohlášení o shodě a potrubí označit CE. V takovémto případě se potrubí provádí podle "správnéinženýrské praxe", jak je uvedeno v PED. "Správnou inženýrskou praxi" můžete aplikovat např. tak, že budete dodržovat ČSN EN 13480 "Kovová průmyslová potrubí". Pro vás zejména část 4."Výroba a montáž" a část 5. "Kontrola a zkoušení".
Dále by bylo vhodné, abyste uvedené potrubí realizoval podle projektu, kde bude jasná kromě jiného kompenzace tepelné roztažnosti potrubí. Projekt však může obsahovat i odpovědi na ostatní vámi kladené otázky, jestliže je v objednávce projektu uvedete.
Vypracování postupu montáže a postupu provádění zkoušek přesahuje svým rozsahem možnosti této naší bezplatné pomoci. Na vypracování postupu montáže máme i málo podkladů.

Parovod

Gregor,22. 6. 2016 11:01

Dobrý den rád bych se zeptal zda mohu na výstavbu parovodu o DN 350 použít materiál 11 353.1, jedná se o nadzemní parovod v centru města a jaký je rozdíl mezi 11.353.1 a P235GH

Re: Parovod

Ing.Pekař,23. 6. 2016 17:02

Bohužel, v současné době nemám u sebe potřebné podklady, proto odpovím všeobecně.
O parovodu tedy víme jen to, že je DN 350. Neznáme tlak, teplotu a ani informaci, zda patří pod PED a tím tedy nemůžeme odvodit ani jeho kategorii.ČSN EN 13480-2 Kovová průmyslová potrubí Část2 Materiály v tabulce na konci udává seznam materiálů, které normě vyhovují P235GH tam uveden je, 11353.1 tam uveden není. Ale to neznamená, že nevyhovuje. V této normě jsou uvedena i všeobecné požadavky na materiálové vlastnosti . A také to, jak materiál legalizovat, jestliže není v dříve zmíněném seznamu uveden. A dělá se to zvláštním posouzením materiálu, což je v praxi tabulka, která se vypracuje a porovnají se v ní předepsané materiálové vlastnosti se skutečnými získanými například z materiálového listu. Uvedené porovnání potvrdí notifikovaná osoba.

Označování tlakové výstroje

Pavel Z.,10. 6. 2016 14:40

Dobrý den,
rád bych se zeptal na 2 dotazy ohledně PED a jeho aplikaci na tlakovou výstroj (konkrétně čidla pro měření průtoku v potrubí).
1. Nemáme příliš jasno v otázce značení tlakové výstroje dle bodu 3.3 b) Přílohy I, kde požadované značení je povinné v závislosti na typu tlakového zařízení. Tzn., že u některých tlakových zařízení jsou povinná a u jiných nejsou.
Pro náš případ rozumím tomu, že je povinnost uvádět na štítek DN (na rozdíl od objemu u tl. nádob), už mi je ale méně jasné, kdy označovat tlakovou výstroj (čidlo pro měření průtoku kapalin) zkušebním tlakem (a kdy případně ne), nebo skupinou tekutin (u kterých zařízení ano a u kterých ne).
Mohl byste mi prosím poradit s výkladem tohoto článku Směrnice či odkázat na text, kde je toto přesněji řešeno?

2. Rád bych se ještě zeptal, co si lze představit pod označením základní nejvyšší/ nejnižší dovolené meze tak, jak je definováno v bodu 3.3 a) třetí odrážka v Příloze I.
Jednoduše si představuji, že to představuje meze PS, TS. Nicméně naši nejvýznamnější konkurenční výrobci označují svoje zařízení pouze DN/ PN (přírub)/ materiál přírub. V manuálu pak mají uvedeno, že maximální dovolený tlak se odvozuje od tlako-teplotních stupňů dané příruby. Je toto takto možné řešit? Zejména s ohledem na možnost vyrábět na sklad s tím, že dopředu není jasná přesná aplikace?
Děkuji

Re: Označování tlakové výstroje

Ing.Pekař,11. 6. 2016 9:43

Nechci ze sebe dělat někoho, kdo vykládá zákony, v tomto případě nařízení vlády, nicméně mohu napsat, jak to vidím já.
1. když se dělá tlaková zkouška potrubí, jsou tam instalována zařízení, která nesmí být zkušebnímu tlaku vystavena (např. kompenzátory, nětkeré armatury a pod.) Tyto se mají odmontovat a potrubí zaslepit.
Protože velikost zkušebního tlaku nezávisí jen na PS, ale za vyšších teplot i na použitém materiálu, je maximální zkušební tlak závislý i na použitém materiálu jednotlivých zařízení v potrubní větvi, jsou tedy pro každé zařízení různé. A v tomto případě je nutné tento max. zkušební tlak uvádět.
Např. vámi uváděný měřič průtoku kapaliny, pracuje-li na Coriolisově principu, bych nezatěžoval tlakovou zkouškou vůbec.
2. Příruby se vyrábí v určité řadě PN např. PN6, 16, 25, atd.. Narozdíl od toho PS (nejvyšší dovolený tlak) představuje hodnotu tlaku, na kterou je seřízený pojišťovací ventil anebo zařízení, které hlídá tlak např. elektronickou cestou. V případě, že zdroj tlaku představuje čerpadlo a není tam jiné hlídání tlaku, je to maximální tlak, které čerpadlo dokáže vyvinout.
Je tedy vidět, že to může být někde uprostřed hodnot PN.
Ještě k PN. Číslo za PN udává přibližně tlak, který příruba unese při 20°C a menší. Jestliže jde o větší teploty, snižuje se pevnost materiálu a musí se tím snižovat i tlak, který příruba unese. Proto ta tlakoteplotní tabulka anebo tlakoteplotní stupně (tento pojem už myslím pro příruby z norem vymizel, ale nejsem si jist). Tlakoteplotní tabulka pro příruby v závislosti na skupině materiálů je uvedená v příslušné normě pro příruby.

lokální silové účinky

Pavel K.,1. 6. 2016 8:06

Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit, zda byste nemohli na svých stránkách uvést vzorový příklad posouzení válcové skořepiny nádoby/potrubí na lokální silové učinky např od sloupku podpírající lávku na potrubí, stanovení velikosti roznášecího plechu, posouzení napětí ve skořepině na tyto učinky v kombinaci s ostatními namáhaními ve skořepině-osové, obvodové, ohybové-boulení atd.
POpřípadě odkaz na literaturu s tímto výpočtem. Co jsem zatim našel, tak je o tomto jen zmínka, že je třeba provést zvlaštní posuzení, ale už není uvedeno jak.

Předem moc děkuji.

Re: lokální silové účinky

Ing. Pekař,1. 6. 2016 8:19

děkuji vám za přízeň k našim stránkám a za návrh na doplnění našich stránek, budeme se jím zabývat a stránky doplníme, jedná se nejen o namáhání, ale i o stabilitu uvedené válcové skořepiny. Než bude uvedené vypracováno, možná přijdete na nějaký podnět v kapitole stabilita na našich stránkách http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/6.-stabilita-potrubi/ .

Odborna zpusobilost pro montaz rozvodu vzduchu

Jirak,19. 1. 2016 17:00

Dobrý den,
rád bych se zeptal, zda vyplývají z nějakých předpisů požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících montáž rozvodu vzduchu. Jak se tato způsobilost prokazuje?
Konkrétně mi jde o případ, kdy potřebujeme rychle provést rozvod vzduchu (60m, svařované PPR Hostalen potrubí, tlak do 10bar) a specializované firmy nemají čas, čas má pouze běžný instalatér provádějící rozvody vody (používá stejné potrubí). Na montáž rozvodů vzduchu ale nemá žádný "papír". Může rozvod vzduchu provést? Logicky mi to přijde úplně stejná práce jako při rozvodu vody, ale co by se stalo třeba při pojistné události, může pojišťovna poté vyžadovat nějaký doklad o odborné způsobilosti montážní firmy? Bude stačit, že je to instalatér?
Děkuji

Re: Odborna zpusobilost pro montaz rozvodu vzduchu

Ing.Pekař,20. 1. 2016 9:54

Ano instalatér to může udělat, ale pozor je zde několik podmínek:
- při vámi uvedeném tlaku a médiu je maximální DN 100, potom už potrubí spadá do jiné kategorie, ale tento limit vám asi bude vyhovovat.
- jestliže je potrubí plastové, je zde problém požární (tj. potrubí se roztaví a jestliže bude zásobovat vzduchem nějaké zařízení "se vztahem k možnosti požáru či hašení" je zde problém.
- plastové potrubí nemůže procházet zónou s nebezpečím výbuchu (na jeho povrchu se tvoří statický náboj
- v případě, že budete mít nějakou úpravnu vzduchu, tlakovou nádobu, kompresor, pojišťovák - bude instalatér vědět, jak potrubí zapojit?
Z těchto uvedených důvodů je nutný projekt celého vzduchového rozvodu. Dále uvádím:
- uvedení do provozu tlakové nádoby musí provést revizní technik
- zapojená tlaková zařízení musí mít předepsanou dokumentaci.

přídavek c2

Paták Luboš,10. 1. 2016 11:03

Dobrý den,
můžete mi prosím Vás sdělit, jak vypočítám přídavek C2 (zmenšení tloušťky při výrobě?
Předem Vám děkuji.
S pozdravem
Paták Luboš
patak.l@pbsvb.cz

Re: přídavek c2

Ing. Pekař,11. 1. 2016 8:07

Dobrý den
Cituji z kapitoly "Konstrukce potrubní třídy"
- Přídavek technologického zeslabení při výrobě či montáži c2. Znamená zeslabení nějakou technologickou operací např. řezání závitů, broušení apod. přídavek se určuje jednotlivě.
Čili jinak: přídavek c2 se uplatňuje jedině tehdy, jestliže se při výrobě nebo montáži používá nějaká technologie zeslabující stěnu potrubí a vypočítává se v závislosti na použití druhu technologie. Např. v uvedeném případě je použita potrubní třída, kde se spojují tvarovky s trubkou závitem. Proto na trubce musíme použít technologii pro vytvoření závitu (řezání, válcování apod.). Výška závitu nám trubku zeslabuje, a proto musíme zvětšit tloušťku stěny trubky o výšku závitu.

Re: Re: přídavek c2

Paták,12. 1. 2016 15:34

Dobrý den,
z jaké normy je citovaná kapitola "Konstrukce potrubní třídy"?
Děkuji Vám za odpověď.

Re: Re: Re: přídavek c2

Ing. Pekař,12. 1. 2016 16:04

Aby nedošlo k omylu, na těchto stránkách nejsou přepisovány normy. Ani pojem potrubní třída není nikde v EN normách citován, jsou zde spíše uvedeny poznatky, kterým by se dalo říct správná technická praxe. Tato v však má být v souladu s technickými normami.
Přesto přídavek c2 můžete najít na straně 20 obrázek číslo 4.3.1. ČSN EN 13480-3, kde je přídavek definován jinými slovy.

Re: Re: Re: Re: přídavek c2

Paták,13. 1. 2016 6:23

Dobrý den. ano tam je definovaný, ale nikde jsem nenašel, jak stanovit jeho hodnotu. Hledal jsem i v neplatné normě ČSN 13 0021, ale ani tam jsem to nenašel. Zde jsem, ale našel tabulku s přídavkem c1, kterou jsem v ČSN EN 13480 také nenašel. Je pěkné, že do normy napíší definice přídavku, ale ještě by tam mělo být, jak stanovit jejich velikost.

Bezpřírubové spojení

M. Wendl,11. 1. 2016 14:31

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné podle normy EN 13480 nebo EN 1591 počítat namáhání tlakové nádoby, která se upevňuje do potrubí mezi dvě příruby pomocí svorníků. Samotná nádoba je trubka se dvěma čely, tato čela přivařená k trubce se poté upnou s těsněními na obou koncích mezi dvě příruby přivařené k potrubí a zajistí se svorníky. Jde mi o to, zda je možné určit sílu od utahování šroubů stejným způsobem, jak je popsáno v normách. Děkuji za odpověď nebo na správné nasměrování.

Re: Bezpřírubové spojení

Ing. Pekař,12. 1. 2016 9:23

Podle mého jsou dvě možnosti, záleží na tom, jak moc má uvedená TN charakter trubky, a také na tom, jestli ji bude vyrábět stejný výrobce jako potrubí, a to třeba při jeho montáži anebo jestli TN vyrobí výrobce předem. Také zaleží na tom, jestli bude nádoba patřit do nějaké kategorie dle PED.
Jestliže toto všechno zhodnotíte, jako že se TN blíží svým charakterem trubce, je možné ji počítat jako trubku, společně s potrubím. Podmínka je, že budete moci ve výpočetním programu namodelovat dno, které odpovídá skutečnosti anebo dno budete muset vypočítat podle vztahů z norem ručně.
Další možnost je vypočítat TN zvlášť a určit pohyby hrdel způsobené tepelnou dilatací a maximální síly a momenty pro zatížení hrdel nádoby - určuje výrobce nádoby. Při výpočtu potrubí potom do něj zanesete pohyby hrdel a zkontrolujete, jestli zatížení hrdel potrubím nepřesahuje maximální síly a momenty dříve určené pro TN. Přírubový spoj potom vypočítáte podle norem.

otázky

J.B.,24. 9. 2015 12:51

Fandím Vašemu projektu ipotrubi.cz, o to více, že v dnešní době globalizace a sdílení informací, jste v dané oblasti první, kdo se o něco podobného v ČR úspěšně pokouší.
1. Naše součástka je vyrobena z nerez materiálu 1.4122, jehož použití a tedy i materiálové vlastnosti jsou definovány do 400°C, součástka je ovšem provozována při teplotě 460°C. Je možné určit mez kluzu/pevnosti na základě aproximace z hodnot pro 300°C, 350°C, 400°C? Jak by se obdobný problém řešil u potrubí?



2. Při projektování potrubního dílu jsme narazili při definování dovolených sil na příruby na otázku, zdali máme definovat všechny tři složky dovolených momentů a tři složky dovolených sil, jako je tomu například u nátrubků tlakových nádob nebo pouze jednu osovou sílu a ohybový moment jako je tomu například u armatur v OTT-87? K čemu byste se klonil? Jaký předpoklad umožňuje uvažovat pouze maximální osovou sílu a ohybový moment (OTT-87)?

S pozdravem a díky