Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: přídavek c2

Ing. Pekař,11. 1. 2016 8:07

Dobrý den
Cituji z kapitoly "Konstrukce potrubní třídy"
- Přídavek technologického zeslabení při výrobě či montáži c2. Znamená zeslabení nějakou technologickou operací např. řezání závitů, broušení apod. přídavek se určuje jednotlivě.
Čili jinak: přídavek c2 se uplatňuje jedině tehdy, jestliže se při výrobě nebo montáži používá nějaká technologie zeslabující stěnu potrubí a vypočítává se v závislosti na použití druhu technologie. Např. v uvedeném případě je použita potrubní třída, kde se spojují tvarovky s trubkou závitem. Proto na trubce musíme použít technologii pro vytvoření závitu (řezání, válcování apod.). Výška závitu nám trubku zeslabuje, a proto musíme zvětšit tloušťku stěny trubky o výšku závitu.

Re: Re: přídavek c2

Paták,12. 1. 2016 15:34

Dobrý den,
z jaké normy je citovaná kapitola "Konstrukce potrubní třídy"?
Děkuji Vám za odpověď.

Re: Re: Re: přídavek c2

Ing. Pekař,12. 1. 2016 16:04

Aby nedošlo k omylu, na těchto stránkách nejsou přepisovány normy. Ani pojem potrubní třída není nikde v EN normách citován, jsou zde spíše uvedeny poznatky, kterým by se dalo říct správná technická praxe. Tato v však má být v souladu s technickými normami.
Přesto přídavek c2 můžete najít na straně 20 obrázek číslo 4.3.1. ČSN EN 13480-3, kde je přídavek definován jinými slovy.

Re: Re: Re: Re: přídavek c2

Paták,13. 1. 2016 6:23

Dobrý den. ano tam je definovaný, ale nikde jsem nenašel, jak stanovit jeho hodnotu. Hledal jsem i v neplatné normě ČSN 13 0021, ale ani tam jsem to nenašel. Zde jsem, ale našel tabulku s přídavkem c1, kterou jsem v ČSN EN 13480 také nenašel. Je pěkné, že do normy napíší definice přídavku, ale ještě by tam mělo být, jak stanovit jejich velikost.

Bezpřírubové spojení

M. Wendl,11. 1. 2016 14:31

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné podle normy EN 13480 nebo EN 1591 počítat namáhání tlakové nádoby, která se upevňuje do potrubí mezi dvě příruby pomocí svorníků. Samotná nádoba je trubka se dvěma čely, tato čela přivařená k trubce se poté upnou s těsněními na obou koncích mezi dvě příruby přivařené k potrubí a zajistí se svorníky. Jde mi o to, zda je možné určit sílu od utahování šroubů stejným způsobem, jak je popsáno v normách. Děkuji za odpověď nebo na správné nasměrování.

Re: Bezpřírubové spojení

Ing. Pekař,12. 1. 2016 9:23

Podle mého jsou dvě možnosti, záleží na tom, jak moc má uvedená TN charakter trubky, a také na tom, jestli ji bude vyrábět stejný výrobce jako potrubí, a to třeba při jeho montáži anebo jestli TN vyrobí výrobce předem. Také zaleží na tom, jestli bude nádoba patřit do nějaké kategorie dle PED.
Jestliže toto všechno zhodnotíte, jako že se TN blíží svým charakterem trubce, je možné ji počítat jako trubku, společně s potrubím. Podmínka je, že budete moci ve výpočetním programu namodelovat dno, které odpovídá skutečnosti anebo dno budete muset vypočítat podle vztahů z norem ručně.
Další možnost je vypočítat TN zvlášť a určit pohyby hrdel způsobené tepelnou dilatací a maximální síly a momenty pro zatížení hrdel nádoby - určuje výrobce nádoby. Při výpočtu potrubí potom do něj zanesete pohyby hrdel a zkontrolujete, jestli zatížení hrdel potrubím nepřesahuje maximální síly a momenty dříve určené pro TN. Přírubový spoj potom vypočítáte podle norem.

otázky

J.B.,24. 9. 2015 12:51

Fandím Vašemu projektu ipotrubi.cz, o to více, že v dnešní době globalizace a sdílení informací, jste v dané oblasti první, kdo se o něco podobného v ČR úspěšně pokouší.
1. Naše součástka je vyrobena z nerez materiálu 1.4122, jehož použití a tedy i materiálové vlastnosti jsou definovány do 400°C, součástka je ovšem provozována při teplotě 460°C. Je možné určit mez kluzu/pevnosti na základě aproximace z hodnot pro 300°C, 350°C, 400°C? Jak by se obdobný problém řešil u potrubí?



2. Při projektování potrubního dílu jsme narazili při definování dovolených sil na příruby na otázku, zdali máme definovat všechny tři složky dovolených momentů a tři složky dovolených sil, jako je tomu například u nátrubků tlakových nádob nebo pouze jednu osovou sílu a ohybový moment jako je tomu například u armatur v OTT-87? K čemu byste se klonil? Jaký předpoklad umožňuje uvažovat pouze maximální osovou sílu a ohybový moment (OTT-87)?

S pozdravem a díky

Re: otázky

Ing. Pekař,24. 9. 2015 12:55

Vážený pane,
jsem velmi potěšen tím, že se vám stránky www.ipotrubí.cz obsahově líbí, děkuji za vaší přízeň.
K vašim otázkám:
1. Jestliže je materiál definován normou jen do určité teploty, je těžké jeho použití nad tuto teplotu. Nikdo totiž nezaručí, že se např. pevnost chová podle aproximace. Nehledal jsem přesné materiálové vlastnosti přímo tohoto materiálu, ale teplota je dost velká, aby napětí bylo omezeno razantněji než určí aproximace třeba creepem.
Jestliže však navrhujete nějaký výrobek (ve vašem případě asi nějakou armaturu), který se bude vyrábět sériově a je možné investovat do zkoušek materiálu, a máte-li tedy vlastnosti materiálu při požadované teplotě podložené svými zkouškami, je možné materiál použít při vyšších teplotách než garantuje norma.
2. Přiklonil bych se k podrobnější definici dovolených sil (tedy ke třem silám a třem momentům), někdy bývají doplněny také omezením vektorového součtu sil a vektorového součtu momentů, to je ještě přesnější, ale do toho bych šel jen v případě malých dovolených sil a momentů a tím i významného omezení použití vašeho zařízení.
Jestliže omezení některých složek sil či momentů chybí, výpočtář potrubí potom neví, jestli dovolená hodnota je nula anebo nekonečno. - Nulu nedokáže dodržet a nekonečnou hodnotu zatížení to jistě nevydrží.

Potrubí jako vyhrazené tlakové zařízení?

Tomáš T.,18. 9. 2015 13:42

Dobrý den,

je naprojektováno potrubí DN 200 PN 250 napájecí vody o teplotě max 200 ° a max tlaku 17 MPa.
Spadá toto potrubí mezi vyhrazené technické zařízení tlakové? - dle mého názoru není.
Resp. dle normy ČSN EN 13480-1 (str.11 -tab.4.1-1) je potrubní kategorie I což dle normy ČSN EN 13480-5 (kap. 5.2) klasifikováno směrnicí pro tlaková zařízení. Jak tedy toto potrubí prosím klasifikovat?

Re: Potrubí jako vyhrazené tlakové zařízení?

Ing. Pekař,19. 9. 2015 16:52

Je zde spleteno několik věcí:
1a. "Vyhrazené technické zařízení tlakové". Pojem vyhrazené zařízení se používá pro provoz technického zařízení. Uvedené nespadá pod evropské právo ani technické normy. Každý stát si provozuje technická zařízení podle svého systému. U nás jde o systém revizí a provádějí ho revizní technici. Podívejte se na naše stránky na adresu:http://www.ipotrubi.cz/clanky/9.-provoz--inspekce-a-udrzba-potrubi/1.-technicky-dozor-dle-tradicnich-vyhlasek/inspekce--technicky-dozor--a-provoz-dle-vyhl.18-a-21-79-sb..html.
Toto však asi nemáte na mysli.
1b. Pro uvedení na trh např. tlakových zařízeních jde o evropské právo, evropské normy, systém certifikací a notifikovaných osob. Potom však mluvíme o stanovených zařízeních. Podívejte se na naše stránky adresa
http://www.ipotrubi.cz/clanky/8.-montaz--zkouseni--uvedeni-na-trh-a-do-provozu/3.-uvedeni-na-trh-a-do-provozu/uvedeni-na-trh-dle-ped.html

2. Asi tedy vám jde o stanovení kategorií dle NV 26/2003Sb. - Směrnice 97/23/EC (PED). Tato směrnice platí pro všechna tlaková zařízení od 0,5 bar g výše, tedy i pro vaše potrubí. Dále jsou v ní jednotlivá ustanovení pro stanovení kategorie.
3. Při stanovení kategorie se zohledňuje zda jde o tekutinu bezpečnou či nebezpečnou. Zda jde o kapalinu anebo plyn. A také o to, zda by tekutina v případě porušení potrubí tj. byla by bez tlaku, byla kapalina anebo plyn.

Nejlépe by bylo, kdybyste požádal nějakou notifikovanou osobu o zařazení do kategorie uvedeného potrubí.

Výpočet šikmé odbočky

M. Wendl,25. 8. 2015 12:57

Zdravím, měl bych dotaz ohledně výpočtu zesílení stěny šikmé odbočky. Norma udává vzorec, ze kterého vyplývá jakási závislost mezi vnitřním průměrem šikmé odbočky a ekvivalentním průměrem a tloušťkou stěny válcové skořepiny:

di <= 0,14*odmocnina(Deq*eas)

Pokud tento vztah nevyhoví, je třeba provést vyztužení. Dal jsem si tedy tu práci, že jsem nakreslil šikmou odbočku se zesílením stěny o 1 mm, protože jsem neměl tušení a norma sama říká, že vztah pro výpočet průřezů odbočky je potřeba nejprve odhadnout a poté popřípadě iterovat. Z grafického návrhu jsem odečetl veškeré potřebné kompenzující plochy a došel k závěru, že tloušťka 1 mm je dostačující. Překvapilo mě však, že síly, které se porovnávají (strana 68, kapitola 8.4.3 - vzorec 8.4.3-3)jsou zhruba dvojnásobné, proto jsem ještě provedl druhý výpočet bez zvětšení tloušťky stěny a i ten stále vyhověl zhruba s dvojnásobnou silou ve prospěch odbočky.

Znamená to tedy, že i když mi norma nakazuje vyztužení použít a výpočet prokazuje, že ho není třeba, že bych ho měl, neměl, musel nebo nemusel použít?

Díky za jakýkoli názor:-)

Re: Výpočet šikmé odbočky

Ing.Pekař,28. 8. 2015 9:50

Váš dotaz jsem přesně nepochopil, neumím odpovědět.
Prosím o názor ostatních čtenářů.

průtokoměry

Ing.Wendl,13. 8. 2015 11:28

Dobrý den,
předně děkuji za velmi povedené a poučné webové stránky ipotrubi.cz, zároveň bych na Vás měl dotaz ohledně výpočtu dovoleného cyklického namáhání, jak jej uvádí norma EN 13480-3.
V současné době se mořím s tímto výpočtem pro náš výrobek indukčního průtokoměru. Při výpočtu maximálního dovoleného namáhání 2sigma(a) je potřeba zadat několik korekčních součinitelů a určující tlak - jedná se o kapitolu 10.3.2.3. Věta týkající se určujícího tlaku je pro mě naprosto nepochopitelná a češtinsky zmatečná, nicméně jsem z ní pochopil následující:
Za určující tlak vezmu takový tlak, který vyjádřím ze vzorce pro výpočet tloušťky stěny (kapitola 6), přičemž za dovolené namáhání dosadím f20 - čili namáhání při 20 °C. Čili vyjádřím si ze vzorce tlak pc a dosadím hodnoty.
Myslíte si, že je tato interpretace správná?
Druhá otázka směřuje na korekční součinitel tloušťky stěny Fd, kde je uvedena hodnota tloušťky stěny objednané eord >= 25 mm. Naše trubka má tloušťku 3 mm, je v tomto případě korekční součinitel roven jedné nebo se i tak počítá podle vzorce s třetí mocninou?
Vzhledem k tomu, že se naše firma zabývá pouze výrobou čidel pro měření průtoku (podle PED tlaková výstroj), myslíte si, že bychom měli kromě statického výpočtu tloušťky stěny trubky namáhané vnitřním přetlakem podle kapitoly 6 kontrolovat také např. napětí mezi podpěrami, průhyb apod.? Vyrábíme zařízení pouze na sklad a nemáme k dispozici žádné konkrétní údaje např. o počtu zátěžových cyklů, dispoziční řešení potrubní trasy apod.
Moc děkuji za jakékoli rady.


S pozdravem a přáním pěkného dne

Ing. Michal Wendl

Re: průtokoměry

Ing.Pekař,13. 8. 2015 11:29

Děkujeme za pochvalu našich stránek a přízeň, kterou k našim stránkám chováte. Teď k jednotlivým otázkám:

1. Všeobecně lze konstatovat, že evropské normy trpí všechny nedokonalým překladem. Určující tlak pr chápu jako maximální přípustný tlak trubky těsně před tím než obvodové napětí dosáhne mez kluzu. Čili za tloušťku stěny beru reálnou tloušťku odečtu přídavek na korozi a za napětí beru mez kluzu a vypočítám tlak, toto je tlak pr.​ ​

2. Za Fd pro 3mm bereme 1,0. Vzorec anebo graf v normě uvedený platí pro tloušťku trubky větší než 25mm.

3. Ve vašem případě bych však zvážil, zda je nutné kontrolu pro cyklické zatížení vůbec neprovádět, zda není možné využít výjimky podle článku 10.2.e). Odbočku nemáte, tloušťku trubky máte 3mm a 1000 plných tlakových cyklů je velké číslo - pro životnost 20let je to 50cyklů ročně. - Neznám však konkrétní konstrukci a podmínky.

4. V případě, že v návodu na použití anebo technických podmínkách udáte maximální zatížení hrdla anebo příruby (síly i momenty), nemusíte nic jiného kontrolovat, projektant potrubí či výpočtář umí s uvedeným pracovat a navrhne řešení potrubí takové, aby uvedené nebylo překročeno.

Re: Re: průtokoměry

Ing.Pekař,13. 8. 2015 20:00

Prosím o doplnění bodu 1. Při výpočtu pr použijeme f20.
Anebo je možno pro výpočet pr použít mez kluzu, potom ale i do vzorce 10.3.2-1 použijeme místo f20 mez kluzu.

Koroze materiálů

Josef G.,7. 4. 2015 14:29

Dobrý den pane Inženýre.
Chtěl bych se zeptat jestli nemáte zkušenosti s kombinací materiálů pro rozvod chladu 8/14°C - uzavřený systém naplněn upravenou vodou bez dalších úprav a odplyňování. Realizovali jsme zakázku dle dokumentace, ocelový rozvod kulové kohouty mosaz chromované, armatury a automatické regulátory průtoku - mosaz,fitinky z temperované litiny a část fitinek je žárově zinkovaných ( v technické zprávě uvedena norma EN10242 - Fitinky z temperované litiny - je tam uvedeno i včetně povechových úprav. Při montáži technologie, montážník zmínil že v technologii jsou měděné výměníky a že zinkované fitinky můžou technologii poškodit. Byla nám předložena norma 12502 - ochrana kovových materiálů proti korozi. Tyto normy se mi zdají spíše všeobecné. Nemáme nikde galvanickou korozi - spoje zinek-měď. Může tedy docházet k nějaké zásadní korozi nebo poškození zařízení? Děkuji

Re: Koroze materiálů

Ing.Pekař,8. 4. 2015 8:53

Bohužel z této oblasti nemám moc znalostí ani zkušeností. Proto bych byl rád, kdyby nějaký čtenář našich stránek byl ochotný a odpověděl vám na vaši otázku.

Re: Koroze materiálů

Schieferstein,10. 8. 2015 17:01

Domnívám se, že kombinace není vhodná. Jsou-li na střeše klempířské prvky z pozink.plechu a dodají se např. okapy z mědi, dojde ke korozi, i když se materiály přímo nestýkají . Podobnou zkušenost mám s uzemněním měděným vodičem v blízkosti pozink.trubky pro přívod plynu do RD.
Legendární je nevhodná kombinace Cu-Al v elektrotechnice.
Chtěl jsem přiložit rozdíly potenciálů různých kovů, ale nejde to!!!

Potrubné rozvody pre PO/EO

Michal,5. 8. 2015 19:54

Vie mi niekto poradiť normy pre projektovanie potrubných rozvodov pre médiá ako etylénexid a propylénoxid?

Re: Potrubné rozvody pre PO/EO

Ing.Pekař,6. 8. 2015 10:25

Takto speciální normy neexistují. Musíte spolupracovat s chemickým technologem/ procesním inženýrem, který vám určí materiál potrubí, korozně-erozní přirážku stěny trubky a určí zda jde o médium bezpečné či nebezpečné z hlediska směrnice PED. Není od věci provést analýzu rizik (např. HAZOP). Dále se musí postupovat podle všeobecné EN 13480 a směrnice PED.