Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Topenářské trubky

Ing.Pekař,24. 7. 2014 8:47

Ano,pochopil jste dobře k materiálům 11353.0 a 1 patří vámi citované TDP. Uvedené materiály můžete v topenářství bez problémů používat, avšak pouze do tlaku 0,5 bar g včetně (avšak - jak jsem psal - hydrostatický tlak se do uvedeného limitu nezapočítává). Pro tlak vyšší platí směrnice EU zvaná PED a s ní harmonizované materiály. Tedy materiály podle ČSN EN 10216-1 a ČSN EN 10216-2, které jste uvedl, ale zase mohou být vyjímky.

Maximální teplotu pro ČSN EN 10216-1 jsem již uvedl. Maximální teplota pro ČSN EN 10216-2 je pro každý z uvedených materiálů jiná a bývá tak 450 až 550°C, ale i vyšší. Každý materiál má jiné vlastnosti včetně maximální teploty, pro kterou jsou v normě uvedeny zaručené materiálové hodnoty.

odvod parního kondenzátu

Petr,17. 7. 2014 12:17

Dobrý den,existuje plastové potrubí na bázi spojování kg,ht,které by vydrželo odpadní páru cca 110stupňů,děkuji za odpověď.

Re: odvod parního kondenzátu

Ing.Pekař,22. 7. 2014 9:08

110°C vydrží pouze tyto plasty, ze kterých se vyrábějí trubky:
- polypropyném, ale při této teplotě nemá téměř žádnou pevnost.
- polyvinyldenfluorid, jde o ušlechtilý a drahý plast.
Spojování kg,ht (hrdlové spoje) - je pro tyto plasty absolutně nevhodné, jsou totiž při této teplotě v kaučukovitém stavu. Spojování je možné provádět svařováním anebo přírubovým spojem.
Takže celková odpověď: Ne, neexistuje.

Posouzení jakosti materiálu trubky

Břetislav Suchánek,27. 5. 2014 14:49

Byla mi provedena chemická zkouška jakosti materiálu TRUBKY 101,6 x 12,5 . Bylo zjištěno : C=0,137 % , Si=0,206 % , Mn=0,409 % , P=0,015 % , Cu=0,245 % , Ni=0,096 % , Cr=0,032 % , Mo=0,018 % , S=0,0098 % ..... . Prosím o zaslání Vašeho zhodnocení o jakou značku oceli vlastně jde a jaký (mezní)tlak by taková trubka měla vydržet (medium-emulgovaná voda,tepl.max.50°C). Věc : NALÉHAVÉ ! Předem děkuji. B.S.

Re: Posouzení jakosti materiálu trubky

Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:36

Zklamu vás: Neznámý materiál se nedá určit jen chemickým rozborem, musíte k tomu mít ještě metalografii (tj určení struktury) a tahovou zkoušku (diagram napětí-poměrné prodloužení).
Ale jen z tahové zkoušky by se dala určit mez pevnosti a mez kluzu a vypočítat tlak, který trubka unese.

Vrtání u armatur

Josef B.,22. 5. 2014 10:53

Dobrý den, rád bych se zeptal jaký rozměr se u armatur (v mém případě šoupěte) označuje jako vrtání?

Re: Vrtání u armatur

Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:29

Čekal jsem, že odpoví někdo z armaturářů. Proto mě armaturáři opravte, jestliže se mýlím. Tedy: nenašel jsem nikde v normě definici, proto se o ni pokusím neoficiálně sám:
Vrtání je pro půtok tekutiny nejužší otvor, získaný obráběním díry v armatuře. Např. vrtání kulového ventilu je otvor v kouli, kterým protéká tekutina v případě polohy koule otevřeno.

opakování otázky

anonym,4. 5. 2014 17:51

Není ještě zodpovězena otázka:
Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Re: opakování otázky

Ing.Pekař,9. 5. 2014 10:33

Náhodné může být například počasí a z něj můžeme pro nás brát zatížení sněhem a zatížení větrem. Ale též může takto působit provozní (tj. vdané chvíli skutečný) tlak a provozní(tj. vdané chvíli skutečná) teplota média.

en (nominálna hrúbka steny potrubia)

Dalibor Pavelka,11. 4. 2014 12:53

Dobrý deň,
rád by som sa opýtal, že či v potrubárskej norme 13480-3 je v poriadku, keď pri kontrole dovolených napätí je použitá en (nominálna hrúbka potrubia)? Veď to by predsa znamenalo, že korózia, erózia a výrobná tolerancia nezohrávala žiadny význam pri kontrole a dimenzovaní. Nemá tam byť náhodou ea, čo by už malo aj logické opodstatnenie. V starej potrubárskej norme to tak je.
Ďakujem za odpoveď.

Re: en (nominálna hrúbka steny potrubia)

Ing.Pekař,14. 4. 2014 10:14

Dobrý den,
Máte dobrý postřeh. Po prostudování normy EN13480-3 mám ten samý názor jako vy.

Volba a výpočet čerpadel

Antonín K.,5. 4. 2014 11:39

Dobrý den, poprosil bych o radu týkající se metodiky volby a výpočtů čerpadel pro produktovod (letecký petrolej). Jedná se mi o druh čerpadel, výpočet počtu čerpadel a jmenovitého výkonu v závislosti na délce trasy a převýšení.
Děkuji za odpověď.

Re: Volba a výpočet čerpadel

Ing.Pekař,7. 4. 2014 8:16

Zhruba takto:
1. vypočítáte tlakové zráty v potrubí, viz http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/vypocet-tlakovych-ztrat.html
2. vypočítáte z převýšení hydrostat tlak, tj. hustota petroleje x převýšení x gravitační zrychlení, sečtete s bodem 1.
3. vynásobíte s požadovaným množstvím petroleje za čas
4. vydělíte účinností čerpadala
Tím dostanete minimální požadovaný příkon čerpadla či čerpadel.

Re: Re: Volba a výpočet čerpadel

Antonín K.,7. 4. 2014 13:48

Lze tyto uvedené výpočty pro tlakové ztráty v potrubí teoreticky aplikovat i na trasu potrubí v případě změny směru (zákruty) a uvažovat trasu jako rovný úsek?

Re: Re: Re: Volba a výpočet čerpadel

Ing.Pekař,7. 4. 2014 14:42

Ne, musíte znát délku, drsnost povrchu a DN trubek a také musíte znát počet kolen

Svařované vs bezešvé

Josef G.,3. 4. 2014 6:44

Dobrý den, poprosil bych o radu ohledně záměny potrubí. Dodavatel chce zaměnit na realizaci potrubí bezešvé za potrubí svařované. Jedná se o potrubí DN 150-DN300. V potrubí bude chladící voda o teplotě 24-35°C a tlaku 5bar. Jaký je hlavní rozdíl mezi trubkami svařovanými a bezešvými, může záměnu provést. Hlavní důvod je pro dodavatele doba dodávky a cena. Mně by zajímalo spíše z hlediska pevnostního (odolnost v tlaku, vzdálenost podpor), trvanlivosti. Děkuji

Re: Svařované vs bezešvé

Ing.Pekař,3. 4. 2014 12:31

Uvedenému tématu je věnována stránka na těchto našich stránkách v kapitole "Projektování", v podkapitole "2. Části a díly ocelových potrubí" a ve složce "trubky". Stránka má adresu:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/3.-projektovani-potrubi/2.-casti-a-dily-ocelovych-potrubi/trubky.html
V případě doplňujících otázek nebo nejasností, napište.

Re: Re: Svařované vs bezešvé

Josef G.,3. 4. 2014 13:47

Děkuji, myslím že v tuto chvíli je to dostačující.

životnost

Karel,12. 2. 2014 8:58

Prosím o přesnější vysvětlení, jak je to se životností potrubí.

Re: životnost

Ing.Pekař,13. 2. 2014 19:51

Princip pro výpočet a určení životnosti potrubí a všeobecně tlakových zařízení je takovýto:
Provozní zatížení tlakového zařízení včetně potrubí má charakter náhodné veličiny, která má určité rozdělení pravděpodobnosti s určitými parametry. Toto provozní zatížení má dáno určitou hranici, tuto hranici můžeme nazvat ve shodě s PED jako nejvyšší dovolenou anebo výstižněji návrhovou. Na toto zatížení je proveden pevnostní výpočet, eventuálně je zařízení na toto zatížení nedestruktivně zkoušeno. Případně je i proti přetížení konstrukčně chráněno, např. pojišťovacím ventilem.
Tomuto provoznímu zatížení technického objektu odolává náhodná veličina, kterou nazvěme odolnost konstrukce tlakového zařízení. I tato náhodná veličina má určité rozdělení pravděpodobnosti. Jako příklad odolnosti konstrukce uveďme pevnost materiálu (u kovů to může být i mez kluzu). I tato pevnost materiálu je náhodná veličina, která má své rozdělení pravděpodobnosti. Norma materiálu udává minimální pevnost uvedeného materiálu. Materiál o menší pevnosti bývá vyřazen. Avšak „pevnost materiálu“ s časem degraduje a parametry pravděpodobnostního rozdělení pevnosti materiálu se časem mění. Degradace materiálu má několik mechanismů, např. únava materiálu, opotřebení, koroze, tečení/creep, jejichž zákonitosti jsou známy.
Na základě uvedených předpokladů je možno odvodit hodnoty pro životnost zařízení, což je též náhodná veličina s určitým pravděpodobnostním rozdělením. Padesátiprocentní jistota poruchy zařízení se nazývá střední výpočtová životnost a na opačných okrajích je bezpečná výpočtová životnost a maximální výpočtová životnost.
Další vlastnosti, které se dají z uvedených vztahů odvodit je spolehlivost a pravděpodobnost poruchy technického objektu. V případě, že pravděpodobnost poruchy omezíme nějakou maximální dovolenou hodnotou odvozenou z analýzy rizik nebo nějakého předpisu, můžeme odvodit interval inspekce (kontroly, revize, prohlídky) potrubí.
Ještě několik fakt: Výrobce ručí za bezpečnost zařízení, které vyrobil po celou dobu jeho životnosti. Je proto výhodné, aby výrobce životnost svého zažízení přesně stanovil. Obvyklá životnost potrubí je 20let.