Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Otázky a odpovědi

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

stresstest

Seifert,29. 9. 2013 11:16

Jaký je rozdíl mezi tlakovou zkouškou a stresstestem?

Re: stresstest

Ing.Pekař,1. 10. 2013 16:17

Pro uvedené je nutný rozsáhlejší rozbor. Proto bude rozdílu mezi tlakovou zkouškou (angl. hydrotest) a napěťovou zkouškou (angl. stresstest) v brzké době věnován celý článek ve složce "Novinky a příspěvky".

Re: Re: stresstest

Seifert,4. 1. 2014 13:50

Děkuji

zásyp potrubí

alpinista,2. 1. 2014 8:02

V "Zatížení potrubí" je kapitola "Zatížení zásypem", kde je zatížení jakštakš definováno, nikde jse však neobjevil, jak se takovéto potrubí počítá natožpak projektuje

Re: zásyp potrubí

Ing.Pekař,4. 1. 2014 13:46

V blízké době se tomu bude věnovat příspěvek v kapitole "Novinky a příspěvky"

Houževnaté a křehké materiály

Ing. Daniel,28. 11. 2013 12:17

Jaký je rozdíl při projektování mezi potrubím z houževnatého materiálu a potrubím z křehkého materiálu?

Re: Houževnaté a křehké materiály

Ing.Pekař,14. 12. 2013 12:22

Bude zodpovězeno ve složce "Novinky a příspěvky"

Kategorizování potrubí podle NV26/2003Sb.

Josef Drahovzal,12. 9. 2013 11:05

Prosím o co možná nejjednoduší vysvětlení způsobu určování kategorie potrubí a k čemu všemu toto slouží.

Re: Kategorizování potrubí podle NV26/2003Sb.

Ing.Pekař,15. 9. 2013 13:46

1. Podle vlastností média (bezpečné/nebezpečné, kapalina/plyn) se potrubí rozděluje do čtyř kombinací. Každá z těchto kombinací má svůj diagram, který vyjadřuje závislost jmenovitého průměru (DN) potrubí na nejvyšším dovoleném tlaku (PS)v potrubí. viz http://www.ipotrubi.cz/fotoalbum/ped-kategorizace
V uvedených grafech jsou znázorněny kategorie I.,II.,III., dále je tam oblast, kterou můžeme nazvat "bez kategorie", nebo jí též můžeme dát pracovní nazev kategorie 0. V grafech je ještě pole pod čarou 0,5 bar g, tam je oblast která nespadá pod NV26/2003Sb. Nemusí zde tedy platit ani normy harmonizované s tímto NV.
2. Dá se říci, že označení kategorie III.,II.,I.,0. a "nespadá pod NV26/2003" odstupňovávají "nebezpečnost" takovéhoto potrubí. A proto na druhé straně čím vyšší kategorie, tím rozsáhlejší a důkladnější opatření bývá přijato na zachování bezpečnosti uvedeného potrubí. Čím vyšší kategorie, tím rozsáhlejší zkoušky (NDT), tím rozsáhlejší účast zkušebny (notifikované osoby) apod. Uvedené detailně rozpracovává uvedené NV a k němu harmonizované normy.

Re: Re: Kategorizování potrubí podle NV26/2003Sb.

Dr.,16. 9. 2013 10:03

Přesto je to složité anebo složitě vysvětleno, nevím.

Re: Re: Re: Kategorizování potrubí podle NV26/2003Sb.

anomym,1. 11. 2013 13:48

Myslím si, že do ohodnocení rizika paří i to kolik lidí a majetku je při poruše potrubí - havárii ohroženo.

Re: Re: Re: Kategorizování potrubí podle NV26/2003Sb.

Seifert,10. 11. 2013 11:09

Je možné si zakoupit počítačový program pro určení této kategorie.

zatížení potrubních hrdel u tlakových nádob a kotlů

anonym,19. 10. 2013 18:40

Chtěl bych vědět, kam až se může zajít při zatěžování hrdel od tepelné roztažnosti potrubí

Re: zatížení potrubních hrdel u tlakových nádob a kotlů

Ing.Pekař,22. 10. 2013 14:47

Zatížení hrdel aparátů nebo i spojení dvou potrubí velkého a malého průměru je způsobeno částí vlastní hmotnosti připojeného potrubí a interakcí tepelné roztažnosti potrubí a aparátu. Zatížení hrdel je složeno ze tří sil Fx, Fy, Fz a tří momentů síly Mx, My, Mz. Jednotkou sil je N (Newton), jednotkou momentů je Nm (Newtonmetr).
Pohyby hrdel jsou složeny ze tří posuvů u, v a w (ve směru os x, y a z) a tří rotací okolo uvedených tří os. Jednotkou posuvů je milimetr jednotkou rotací je úhlový stupeň nebo radián.
Pohyby hrdel jsou způsobeny tepelnou roztažností materiálu zařízení. Za délkový rozměr roztažnosti se bere vzdálenost mezi ukotvením zařízení a hrdlem vždy promítnutá do směru příslušné osy.
Pohyby hrdel zatěžují potrubí i hrdla samotná.

Re: zatížení potrubních hrdel u tlakových nádob a kotlů

Fischer,9. 11. 2013 14:52

Zatížení hrdel je způsobeno i jiným zatížením, než je teplotní roztažnost potrubí. Například i gravitací.

potrubní pošta

pošťák,4. 10. 2013 13:24

Přiřadíte sem i potrubní poštu?

Re: potrubní pošta

Ing.Pekař,7. 10. 2013 14:31

Potrubní pošta (pneumatická pošta, vzduchová pošta) je dopravní systém, v němž jsou zásilky v pouzdrech pneumaticky dopravovány speciálním potrubím. Rychlost dopravy například v pražské potrubní poště dosahovala až 10 m/s. První městská potrubní pošta byla vybudována v Londýně v roce 1853, na základě vynálezů Denise Papina (1647–1714), ale po celou dobu byla pouze v interním provozu. Následovala další evropská města.
V současnosti již potrubní pošta pozbyla významu pro dopravu informací, pro niž jsou efektivnější elektronické formy přenosu, ale nachází uplatnění jako firemní dopravní systém k dopravě originálů dokumentů (včetně peněz), drobného materiálu (například ve zdravotnictví) atd. Používá se v některých velkých úřadech, bankách, skladech, supermarketech nebo nemocnicích.
Trubkami cestují hliníková pouzdra vyrobená z trubek o vnějším průměru 48 mm a délce 200 mm. Na zadní straně je trubka opatřena plastovým kroužkem zamezujícím tření hliníku o stěny potrubí a vějířkem z měkkého plastu, který těsní pouzdro v potrubí. Na přední straně je snímatelné plastové víčko. Průměr zadního kroužku a předního víčka je 57 mm. Zbývajících 8 mm do vnitřní světlosti potrubí utěsňuje jen zmíněný vějířek, takže pouzdra dokonale těsní a přitom vykazují pouze velmi malé tření.
Každá trať potrubní pošty je vybavena vlastním pohonným agregátem, který je tvořen dmychadlem poháněným elektromotorem. Jedno dmychadlo obslouží maximálně tříkilometrový úsek trasy, takže na delších trasách musí být vloženo několik dmychadel. Dmychadlo musí umět reverzaci chodu a vytvářet tak do potrubí buď přetlak, nebo naopak podtlak. Dmychadla jsou k potrubí připojena T-články. Z obou stran je v potrubí ve vhodné vzdálenosti před T-článkem umístěn kontakt spínaný projíždějícím pouzdrem. Dmychadlo je nejprve v režimu sání, takže pouzdro nasává směrem k T-článku. Před jeho dosažením ovšem pouzdro sepne kontakt, který provede reverzaci dmychadla. Mezitím pouzdro svou setrvačností projede kolem T-článku. V momentě, kdy je za ním, působí na něj v tu chvíli již reverzované dmychadlo naopak přetlakem.
Do pouzder se vejdou zásilky až o průměru 5 cm a maximální délce 20 cm. Jejich hmotnost může být do 3 kg. Zpravidla se jednalo o stočené ruličky blanketů s telegramy, ale bylo možné přepravovat v podstatě jakékoliv zásilky do daných maximálních rozměrů a hmotnosti. Pochopitelně nemohly obsahovat nebezpečné látky, které by mohly poničit potrubí. Na druhou stranu rychlost pouzder se dala regulovat, takže například křehká zásilka se mohla poslat i velmi šetrným způsobem.
Trasy potrubní pošty jsou vytvořeny z ocelových trubek o vnitřní světlosti 65 mm a tloušťce stěn 2,5–3 mm. Trubky jsou spojovány těsnými nátrubky dlouhými 14 cm, zaručujícími přesnou souosost spoje a po svaření i jeho dokonalou vzduchotěsnost. Aby se zabránilo bludným proudům, které zvyšují korozi materiálu, jsou na některých místech mezi trubky také vkládány keramické izolátory. Z vnější strany jsou trubky kladené do země chráněny asfaltovou skleněnou tkaninou, která je na ně namotána za tepla a je zatřena horkým asfaltem. Potrubí je v zemi uloženo zpravidla pod pražskými chodníky ve hloubce 80–120 cm pod povrchem. Uvnitř budov a v pražské kolektorové síti jsou trubku opatřeny pouze antikorozními nátěry.
Rádiusy oblouků v zemi jsou velké minimálně 250 cm, obvykle se ale používají poloměry 300 cm. Uvnitř budov je minimální povolený rádius 200 cm. Oblouky se vytvářejí ze speciálních žíhaných trubek pomocí ohýbačky zastudena, zkonstruované speciálně pro tento účel.
Spolu s potrubím se klade i signalizační kabel, kterým se zajišťuje komunikace s prvky po trase. Jednotlivé úseky tras jsou opatřeny tzv. revizními studnami (šachtami). V nich je možno potrubí otevřít a zjistit místo poruchy nebo odtud pomoci vyjmout na trati uvízlé pouzdro. To se dá udělat vyražením těžším pouzdrem poslaným na místo závady pomocí tlaku až 30 atm.

Bourdonův efekt

V.Líbal,16. 9. 2013 11:29

Prosím o vyvětlení Bourdonova efektu a na jeho vliv na potrubí

Re: Bourdonův efekt

Ing.Pekař,18. 9. 2013 9:51

Bourdonův efekt nebo česky též Bourdonův jev se projevuje v „tlakařině“ ve dvou případech
1. Bourdonův manometr – dnes nejrozšířenější je založen na Bourdonově trubici. Bourdonova trubice je trubice eliptického průřezu stočená do spirály. Jeden konec je spojen se vstupem tlaku a druhý uzavřen a spojen přes převodové ústrojí s ukazatelem tlaku na stupnici. Při působení tlaku má trubice tendenci se narovnávat a eliptický průřez se mění na kruhový.
2. Boudonův efekt způsobuje na prodlužování potrubí a narovnávání kolem. Toto je způsobeno vnitřním tlakem v potrubí.
Bod 2. bude podrobněji rozebrán v článku v kapitole „Novinky a příspěvky“. Tento článek bude rozebírat vliv vnitřního tlaku na rozměry potrubí a na vliv Bourdonova jevu na projektování potrubí.

Pokračování stránek

Ing. Daniel,3. 9. 2013 9:24

Prosím o informaci, jak bude tento váš zajímaví projekt pokračovat.