Jdi na obsah Jdi na menu
 


Titan a jeho slitiny

23. 7. 2013

 

Titan je šedý až stříbřitě bílý, lehký a tvrdý kov. Je dobrým vodičem tepla i elektřiny. Vyznačuje se mimořádnou chemickou stálostí – je zcela netečný k působení vody a atmosférických plynů a odolává působení většiny běžných minerálních kyselin i roztoků alkalických hydroxidů. Zvolna se rozpouští v horké HCl, naopak kyselina dusičná jeho povrch pasivuje. Pro jeho rozpouštění je nejúčinnější kyselina fluorovodíková HF nebo její směsi s jinými minerálními kyselinami. Za zvýšených teplot však titan přímo reaguje s většinou nekovů, například s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, uhlíkem, borem, křemíkem, sírou a halogeny.
Praktické využití elementárního titanu vyplývá především z jeho mimořádné chemické odolnosti a malé hustoty. Výroba titanu je relativně značně finančně náročná (vyrábí se redukcí par v inertní atmosféře a odlévá se ve vakuu). Titan a jeho slitiny jsou proto základním materiálem při výrobě skeletů nebo povrchových ochranných štítů kosmických objektů (družice, vesmírné sondy a vesmírné stanice). V leteckém průmyslu nacházejí využití při výrobě zvláště namáhaných součástí letadel, tedy především při konstrukci vojenských stíhacích letounů a dnes i při konstrukci komerčních dopravních letadel.
chemickém průmyslu je titan stále populárnějším materiálem pro výrobu nebo pouhou vystýlku chemických reaktorů, které pracují v extrémních podmínkách a vyžadují vysokou odolnost proti korozi. V chemickém průmyslu se používá se i pro výrobu potrubí. Titan je stále častěji používán ve styku s mořskou vodou. Mohou to být i komponenty průmyslových celků, sloužících k odsolování (desalianci ) mořské vody. Rozdělení titanu a titanových slitin a jejich vlastnosti, viz tabulková část.
Rozdělení titanových slitin:
1.      Čistý titan
2.      Alfa slitiny a slitiny blízké
3.      Alfa, beta slitiny, např.Ti 6Al- 4V
4.      Beta slitiny a slitiny blízké
5.      Pokročilé materiály