iPotrubí.cz

Říkám si, jestli teda "neoperovat" s tím, že prohlídka je uvedena jen v normě, takže povinná není. Trochu v tom ale nehraje p. Matěják (předseda ATZ), který se odkazuje na povinnost prohlídek dle Vyhlášky 378. Zde se ale hovoří o 12ti měsíčním intervalu prohlídek a hlavně v této vyhlášce není striktně potrubí uvedeno.

Jestli jsem vyhlášku dobře četl, není tam ani, že to má dělat revizní technik tlakových zařízení, i když k tomu má profesně nejblíže. Jak jsem již psal spadlo to na BOZP, kteří se s tím vypořádávají různě. A ani nové NV nemá v plánu tuto nelogičnost vyřešit.

Takže to evidentně může dělat skoro kdokoliv. Teď je ale otázkou, jestli dle ČSN, tj. každý půlrok (+ osvědčení obsluh) nebo jednou za rok dle Vyhlášky 378.

A Váš názor na tuto problematiku? Je tedy nějaká "oficiální povinnost" dělat prohlídky potrubí a pokud ano, tak kterých potrubích a na základě čeho? Nebo se skutečně jedná jen o zodpovědnou aktivitu některých BOZP? Vy osobně takové konbtroly děláte?

Napsal jsem vám, co o problematice vím, ale rozhodnutí musí dělat každý sám za sebe.

OK, evidentně tedy v tomto směru máme zase trochu zmatek, který je způsoben nejednoznačnými právními předpisy. Je tedy skutečně na zvážení každého jednoho, jak se k tomu staví, pak je asi otázkou na "koho" narazí daná organizace při kontrole, jak si tento "někdo" předpisy také vykládá... Za Váš názor děkuji, i když se to úplně nezdá, byl pro mě přínosný.

Zdravím, jde hlavně o oblast BOZP, kdy
Provozovatel má povinnost mít zpracovány protokoly o určení vnějších vlivů dle příslušných normativních předpisů. Provozovatel musí zajistit aktuálnost zpracovaných protokolů (aktualizace při změně
technologie, změně vstupních surovin, atd.). Provozovatel musí zajistit shodu mezi závěry jednotlivých zpracovaných bezpečnostních dokumentací.

Základ řešení prevence rizik je definován již v zákoně č. 262/2006 Sb. – Zákoníku práce. Dle § 102 je
zaměstnavatel povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní
prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je
nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich
odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména
stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob
zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je
zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení
bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Pokud nechcete dodržet normy, tak musíte mít tyto činnosti zabezpečené řešením vyšší kvality než je uvedeno v normě, a mít tuto vyšší úroveň vašeho řešení doloženou (znalecké posudky,...). Nejefektivnějším řešení je legislativu dodržovat.

Toliko ve stručnosti na vysvětlenou.

V podobném duchu bude připravovaná kniha "Jak na potrubí v provozu?". Obsah knihy je již uveřejněn nakladatelem na stránce https://www.technicka-zarizeni.cz/jak-na-potrubi-za-provozu/

Chtěl bych se zeptat, kde se dají sehnat údaje „Dovolená napění“ fc a fh pro jednotlivé teploty pro jiné materiály než jsou uvedeny? Děkuji

fc a fh se vypočítávají ze v vzorců v normě, podle výpočet provádíte, u nás jsou uvedeny v ČSN EN 13 480-3. Tyto vzorce využívají mez kluzu a pevnost ocele, nebo jiného kovu. Mez kluzu a pevnost je závislá na teplotě, získají se zase z příslušných norem, v našem případě norem použitých trubek. V některých případech, je to ta norma, podle níž se trubka objednává. Jestliže máte na mysli oceli podle starých ČSN, tak tam existuje norma, pro každou ocel jiná, která se jmenuje Materiálový list, zde jsou všechna potřebná data uvedena.
V případě, že se dostanete teplotou do creepové oblasti, tam je postup jiný.
U plastů, přirozeně křehkých materiálů a laminátů je postup jiný.
Napište, o který materiál vám jde, třeba ho mám už zpracovaný ve své databázi.

Hledám na vašich stránkách například sedlovani nebo ofsety kolen. S koleno a t kusy. Tak to tam nenajdu. Mohl by jste mi prosím pomoct ?

Bohužel, tato témata na našich stránkách rozpracovaná nemáme. Prosím naše čtenáře, jestli ví nějaké informace anebo o nějakém informačním zdroji, aby uvedenému návštěvníkovi našich stránek, pomohli.

Mám dva dotazy: Prodáváte stále knihy o potrubí? Bylo by možno zaslat náhled na obsah, abych se mohl podívat, zda bych knihu použil?
Jelikož jsem statik, používám k výpočtu normy 13480-6 a 1993-4-6. Momentálně bojuji hlavně s tím, jak určit zatížení na potrubí od rovnoměrného přitížení na povrchu (například zatížení vlakem). Výpočet dle 13480-6 je dost netransparentní a dle mého nezohledňuje velikost plochy přitížení (vlaková doprava je v podstatě obdélník šířky 3m a délky rovné délce vlaku).

Knihu si můžete objednat u vydavatele, zde: Objednávka publikace JAK NA POTRUBÍ? (apti.cz) , její obsah najdete zde: iPotrubí.cz - 13. Kniha - Jak na potrubí? - Informace (ipotrubi.cz) . Dále bych vás rád pozval na kurz o výpočtech potrubí, zde: VÝPOČTY POTRUBÍ 2023 – technicka-zarizeni.cz .
Obecně vzato, neexistuje evropská norma, která by problematiku řešila komplexně. Evropská norma s nadějným názvem ČSN EN 1295-1 Statický návrh potrubí uloženého v zemi pro různé zatěžovací podmínky, obsahuje jen výčet norem v jednotlivých státech EU používaných. Vaši problematiku řeší naše oborové normy: TPG 702 07 Výpočet únosnosti chrániček a ochranných trubek plynovodního potrubí a TNV 75 0211 Navrhování vodovodního a kanalizačního potrubí uloženého v zemi – statický výpočet , pro výpočet v Německu se používá ATV – DVWK - A127 Static Calculation of Drains and Sewers . Jsou použitelné, i když řešíte jiné, než plynové, vodní anebo kanalizační potrubí.

Chtěl bych se zeptat, zda nevíte jestli neexistuje nějaký vzorec pro výpočet tuhosti napojení menšího potrubí (skořepiny) do většího průměru potrubí (skořepiny)
např. potrubí 1100 mm do průměru válcove nádoby o průměru třeba 3800 mm popř. 8000 mm.?
(podobně jako je např. výpočet tuhosti kolene třeba segmentového:)
Tuhost by se pak zadala do programu pro statický výpočet konstrukce prováděném na prutovém modelu.

Děkuji vám za váš dotaz. Aplikovat výpočty potrubí na na programu pro statický výpočet konstrukce pro prutový model nelze z mnoha důvodů. Některé, na které jsem si vzpomněl, uvádím:
Od OK je potrubí rozdílné a) v zadání, se kterým se perete a b) ve vyhodnocení napětí.
a) zadání u potrubí se teplota pohybuje ve výrazně větším rozsahu než u OK. Takže teplota mění hodnoty dovolené pevnosti, koeficient tepelné roztažnosti a modul pružnosti použitého materiálu, pro potrubí se započítávají intenzifikátory napětí a koeficienty poddajnosti (o to se nyní snažíte)
b) u vyhodnocování napětí se zvlášť vyhodnocuje primární napětí a zvlášť sekundární napětí, každý druh napětí má jinou dovolenou hodnotu.
A teď k vašemu dotazu: Jestliže měníte průměr potrubí, musíte mezi potrubí vložit redukci. Tuhost redukce oproti tuhosti rovné trubky udává koeficient poddajnosti jinak flexibility factor, který je udán i pro redukci v příloze H normy ČSN EN13480-3

Obraciam sa na Vás s prosbou o konzultáciu k materiálu potrubia pre rozvod vodíka.
Ako zadávacie údaje nám investor poskytol tieto parametre:
Pre potrubné rozvody máme prednostne použiť materiál 12 022.1 alebo P265GH (potrubie DN40)
Minimálna prevádzková teplota potrubia -31° C / max. +100°C.
Náš návrh bol použiť materiál P265NL – je ale problém so zabezpečením jeho nákupu.
Preto nás vyzvali, aby sme realizovali klasifikáciu materiálu P265GH na teplotu -31°C (požiadavka na vrubovú húževnatosť).

Takže k vaší problematice - postupně k jednotlivým materiálům:
- 12 022.1 tento materiál svým chemickým složením požadavkům EN13480-2, a to konkrétně přesahuje požadavky z normy v obsahu uhlíku, síry a fosforu. Požadavkům na mechanické vlastnostmi by za normálních i zvýšených teplot vyhověl. V materiálovém listu (to je původní norma ČSN 41 2022), který nemám k dispozici, bychom se dozvěděli, zda tam uvádí i jeho pevnost, mez kluzu a vrubovou houževnatost pro zápornou teplotu, kterou požadujete. Pro záporné teploty všeobecně platí, že musí vyhovět vrubová houževnatost hodnotě 27J dělaná při požadované teplotě vzorku (pro vás -31°C).
Co se týká odolnosti proti vodíku: Působení atomárního vodíku způsobuje vodíkovou křehkost. Atomární vodík se tvoří z molekulárního vodíku, který budete mít v potrubí při teplotě okolo 150°C. Vaše teplota 100°C je teda dost blízko. Pro uhlíkové oceli, které chcete použít platí pravidlo, že ocel je tím víc odolnější vůči vodíkovému křehnutí, čím má menší pevnost a mez kluzu, i z tohoto hlediska poměrně velkých hodnot těchto vlastností patří uvedený materiál k poměrně vhodným. Dále podotýkám, že vodíková křehkost se musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.
- P265GH - materiál normě EN13480-2 plně vyhovuje a je v ní dokonce v seznamu vyhovujících materiálů uveden. Z hlediska záporných teplot však vyhovuje pouze do -10°C. Není zde předpoklad, že by uvedenou zkoušku vrubové houževnatosti vyhověl. I tento materiál má odolnost vůči vodíku poměrně dobrou. I zde se vodíková křehkost musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.
- P265NL - materiál normě EN13480-2 plně vyhovuje a je v ní dokonce v seznamu vyhovujících materiálů uveden. Z hlediska záporných teplot vyhovuje do -40°C. Vyhoví i teplotě 100°C. I tento materiál má odolnost vůči vodíku poměrně dobrou. I zde se vodíková křehkost musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.

Nevím, zda se ve vašem případě jedná o vodíkový dálkovod anebo zda je potrubí součást nějaké tlakové sestavy. Jestliže je to dálkovod, pak dálkovody pod PED nepatří a aplikace EN13480-2 by nemusela být zákonem, ale pouze radou a začaly by platit i jiné EN.
Dále prosím berte uvedené jako úvod do problematiky, kde existuje ještě plno neuvedených, ale méně důležitých zákrut.

Mám takový dotaz: Jaká teplota (provozní anebo návrhová - konstrukční) se používá pro výpočet velikosti předpětí parovodu mezi kompenzátory?

Jestliže chcete za předpětí za studena mermomocí provést, pak je nutné použít teplotu návrhovou totožnou s nejvyšší dovolenou teplotou(v PEDu označenou TS). Ale protože tepelná roztažnost způsobuje sekundární napětí, a to má možnost využít plastickou oblast, je možné předpětí za studena neprovádět. Využívá se shake-down efektu, tj. redistribuce napětí v průřezu potrubí, která se stane při využití plasticity. Tak vzniká v parovodu samopředpětí.