iPotrubí.cz

Bohužel, tato témata na našich stránkách rozpracovaná nemáme. Prosím naše čtenáře, jestli ví nějaké informace anebo o nějakém informačním zdroji, aby uvedenému návštěvníkovi našich stránek, pomohli.

Mám dva dotazy: Prodáváte stále knihy o potrubí? Bylo by možno zaslat náhled na obsah, abych se mohl podívat, zda bych knihu použil?
Jelikož jsem statik, používám k výpočtu normy 13480-6 a 1993-4-6. Momentálně bojuji hlavně s tím, jak určit zatížení na potrubí od rovnoměrného přitížení na povrchu (například zatížení vlakem). Výpočet dle 13480-6 je dost netransparentní a dle mého nezohledňuje velikost plochy přitížení (vlaková doprava je v podstatě obdélník šířky 3m a délky rovné délce vlaku).

Knihu si můžete objednat u vydavatele, zde: Objednávka publikace JAK NA POTRUBÍ? (apti.cz) , její obsah najdete zde: iPotrubí.cz - 13. Kniha - Jak na potrubí? - Informace (ipotrubi.cz) . Dále bych vás rád pozval na kurz o výpočtech potrubí, zde: VÝPOČTY POTRUBÍ 2023 – technicka-zarizeni.cz .
Obecně vzato, neexistuje evropská norma, která by problematiku řešila komplexně. Evropská norma s nadějným názvem ČSN EN 1295-1 Statický návrh potrubí uloženého v zemi pro různé zatěžovací podmínky, obsahuje jen výčet norem v jednotlivých státech EU používaných. Vaši problematiku řeší naše oborové normy: TPG 702 07 Výpočet únosnosti chrániček a ochranných trubek plynovodního potrubí a TNV 75 0211 Navrhování vodovodního a kanalizačního potrubí uloženého v zemi – statický výpočet , pro výpočet v Německu se používá ATV – DVWK - A127 Static Calculation of Drains and Sewers . Jsou použitelné, i když řešíte jiné, než plynové, vodní anebo kanalizační potrubí.

Chtěl bych se zeptat, zda nevíte jestli neexistuje nějaký vzorec pro výpočet tuhosti napojení menšího potrubí (skořepiny) do většího průměru potrubí (skořepiny)
např. potrubí 1100 mm do průměru válcove nádoby o průměru třeba 3800 mm popř. 8000 mm.?
(podobně jako je např. výpočet tuhosti kolene třeba segmentového:)
Tuhost by se pak zadala do programu pro statický výpočet konstrukce prováděném na prutovém modelu.

Děkuji vám za váš dotaz. Aplikovat výpočty potrubí na na programu pro statický výpočet konstrukce pro prutový model nelze z mnoha důvodů. Některé, na které jsem si vzpomněl, uvádím:
Od OK je potrubí rozdílné a) v zadání, se kterým se perete a b) ve vyhodnocení napětí.
a) zadání u potrubí se teplota pohybuje ve výrazně větším rozsahu než u OK. Takže teplota mění hodnoty dovolené pevnosti, koeficient tepelné roztažnosti a modul pružnosti použitého materiálu, pro potrubí se započítávají intenzifikátory napětí a koeficienty poddajnosti (o to se nyní snažíte)
b) u vyhodnocování napětí se zvlášť vyhodnocuje primární napětí a zvlášť sekundární napětí, každý druh napětí má jinou dovolenou hodnotu.
A teď k vašemu dotazu: Jestliže měníte průměr potrubí, musíte mezi potrubí vložit redukci. Tuhost redukce oproti tuhosti rovné trubky udává koeficient poddajnosti jinak flexibility factor, který je udán i pro redukci v příloze H normy ČSN EN13480-3

Obraciam sa na Vás s prosbou o konzultáciu k materiálu potrubia pre rozvod vodíka.
Ako zadávacie údaje nám investor poskytol tieto parametre:
Pre potrubné rozvody máme prednostne použiť materiál 12 022.1 alebo P265GH (potrubie DN40)
Minimálna prevádzková teplota potrubia -31° C / max. +100°C.
Náš návrh bol použiť materiál P265NL – je ale problém so zabezpečením jeho nákupu.
Preto nás vyzvali, aby sme realizovali klasifikáciu materiálu P265GH na teplotu -31°C (požiadavka na vrubovú húževnatosť).

Takže k vaší problematice - postupně k jednotlivým materiálům:
- 12 022.1 tento materiál svým chemickým složením požadavkům EN13480-2, a to konkrétně přesahuje požadavky z normy v obsahu uhlíku, síry a fosforu. Požadavkům na mechanické vlastnostmi by za normálních i zvýšených teplot vyhověl. V materiálovém listu (to je původní norma ČSN 41 2022), který nemám k dispozici, bychom se dozvěděli, zda tam uvádí i jeho pevnost, mez kluzu a vrubovou houževnatost pro zápornou teplotu, kterou požadujete. Pro záporné teploty všeobecně platí, že musí vyhovět vrubová houževnatost hodnotě 27J dělaná při požadované teplotě vzorku (pro vás -31°C).
Co se týká odolnosti proti vodíku: Působení atomárního vodíku způsobuje vodíkovou křehkost. Atomární vodík se tvoří z molekulárního vodíku, který budete mít v potrubí při teplotě okolo 150°C. Vaše teplota 100°C je teda dost blízko. Pro uhlíkové oceli, které chcete použít platí pravidlo, že ocel je tím víc odolnější vůči vodíkovému křehnutí, čím má menší pevnost a mez kluzu, i z tohoto hlediska poměrně velkých hodnot těchto vlastností patří uvedený materiál k poměrně vhodným. Dále podotýkám, že vodíková křehkost se musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.
- P265GH - materiál normě EN13480-2 plně vyhovuje a je v ní dokonce v seznamu vyhovujících materiálů uveden. Z hlediska záporných teplot však vyhovuje pouze do -10°C. Není zde předpoklad, že by uvedenou zkoušku vrubové houževnatosti vyhověl. I tento materiál má odolnost vůči vodíku poměrně dobrou. I zde se vodíková křehkost musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.
- P265NL - materiál normě EN13480-2 plně vyhovuje a je v ní dokonce v seznamu vyhovujících materiálů uveden. Z hlediska záporných teplot vyhovuje do -40°C. Vyhoví i teplotě 100°C. I tento materiál má odolnost vůči vodíku poměrně dobrou. I zde se vodíková křehkost musí zohlednit v celkovém výpočtu potrubí i při tvorbě potrubní třídy.

Nevím, zda se ve vašem případě jedná o vodíkový dálkovod anebo zda je potrubí součást nějaké tlakové sestavy. Jestliže je to dálkovod, pak dálkovody pod PED nepatří a aplikace EN13480-2 by nemusela být zákonem, ale pouze radou a začaly by platit i jiné EN.
Dále prosím berte uvedené jako úvod do problematiky, kde existuje ještě plno neuvedených, ale méně důležitých zákrut.

Mám takový dotaz: Jaká teplota (provozní anebo návrhová - konstrukční) se používá pro výpočet velikosti předpětí parovodu mezi kompenzátory?

Jestliže chcete za předpětí za studena mermomocí provést, pak je nutné použít teplotu návrhovou totožnou s nejvyšší dovolenou teplotou(v PEDu označenou TS). Ale protože tepelná roztažnost způsobuje sekundární napětí, a to má možnost využít plastickou oblast, je možné předpětí za studena neprovádět. Využívá se shake-down efektu, tj. redistribuce napětí v průřezu potrubí, která se stane při využití plasticity. Tak vzniká v parovodu samopředpětí.

Dobrý den,
všiml jsem si že hodně pracujete s potrubím.
Měl bych na Vás jen jednoduchou otázku. Jakým způsobem lze získat pro zákazníka záruku 5 let na namontované potrubi? Šel jsem ihned za dodavatelem materiálu ale ten mě odbyl že standartně je 2 roky. Jedná se o tenkou nerez 304 a bude v ní vodík a dusík.
Jste jediný kdo mě napadl že by o tom mohl něco vědět.
Děkuji a ať se Vám daří.

Dobrá otázka, ale asi si nejdříve budeme ujasnit pojmy. Pojem záruka je věc čistě obchodní (samozřejmě musí být podložená technicky). Mezi firmou a nefiremním koncovým zákazníkem je minimum 2roky. Mezi dvěma firmami mající IČO si můžete dohodnout cokoli. To co je podklad pro obchodníka, který určuje záruku je životnost produktu a jeho poruchovost za dobu životnosti. Poruchovost je věc z teorie pravděpodobnosti a statistiky, což asi zde do detailu nerozebereme. Životnost u potrubí je dána výpočtem a bývá stanovena obvykle na 20 let (není-li jiná dohoda). U ocelových potrubí bývá životnost omezena korozí, erozí, únavou materiálu a creepem. Korozi můžeme škrtnout, máte nerez potrubí, erozi můžeme škrtnout máte za médium čisté plyny. Únavu vám musí odborník spočítat pro určitou životnost při projektování. Creep záleží na teplotě a na době trvání této teploty. Jestliže máte vyšší teplotu (tabulky o materiálu by řekli víc, ale jde asi o 400°C) musí vám opět odborník creep spočítat. Podmínkou samozřejmě musí být výpočet pevnosti a musí být vybrán podle norem odpovídající materiál. Uvedený materiál odpovídá dusíku, ale nejsem si jist, jestli je vhodná pro vodík. Ocel totiž za přítomnosti vodíku křehne. V případě odborného návrhu potrubí bývá poruchovost malá a údržba spočívá jen v čistění a obnově povrchové úpravy a izolace, je-li nějaká.

Dnes jsem náhodou narazil na web ipotrubi.cz a kontakt na Vás. Zabýváme se úpravou bazénových vod s výkony do 50m3/h a byť jsme stále malinká firma, máme už více než 20 let zkušeností. Přesto nemám stále čisté svědomí ve věci návrhu potrubí s ohledem na tlakové ztráty v něm vznikající. Dodnes neumím tyto ztráty spočítat, nevím kde zjistit potřebné údaje k jednotlivým fitinkům atd., takže stále věci děláme pocitově na základě možných průtoků potrubím při dodržení rychlosti proudění atd. Samozřejmě se nám tak občas překvapení nevyhnou a nedocílíme výkonu, který jsme očekávali.
Cítím, že nestačí jen vzorně kotvené a provedené potrubí. Možná mylně, ale domnívám se, že tím, jak používáme jen poměrně úzký sortiment tvarovek v tlakovém PVC, mohl by k tomu postačovat i poměrně jednoduchý kalkulátor v excelu, kde bych nadefinoval množství jednotlivých fitinků, délky tras a možná pár dalších údajů, abych získal představu o celkových ztrátách. Uvažuji správně nebo je to mnohem složitější?

Ohledně výpočtu tlakových ztrát v potrubí uvádím, že je to dost složitá otázka a vám by se hodilo určité zjednodušení. Na stránkách www.ipotrubi.cz se sním zabýváme na straně iPotrubí.cz - 6. Hydrodynamické a termodynamické výpočty - 2. Výpočet tlakových ztrát (ipotrubi.cz), kde je hodně teorie, která je pro vás asi zbytečná. Zde byste mohli používat jen iPotrubí.cz - 6. Hydrodynamické a termodynamické výpočty - 2. Výpočet tlakových ztrát - 6. Výpočet vnitřního průměru potrubí (ipotrubi.cz) Po tomto výpočtu vnitřního průměru bych navrhoval určit si trasu potrubí, vypočítat tlakové ztráty potrubí a porovnat s tlakem (anebo s výškou vodního sloupce), které dává čerpadlo. Na výpočet tlakových ztrát je možné si pořídit program či aplikaci, záleží na vás, co do toho chcete investovat. Zde je možné s nimi pracovat i zadarmo: Přibližný výpočet tlakové ztráty třením v potrubí - TZB-info , Výpočet tlakové ztráty třením v potrubí - TZB-info , Výpočet tlakové ztráty místními odpory - TZB-info , Hodnoty součinitelů místních ztrát - základní tvarovky v potrubí - TZB-info a jistě zde dole na stránce najdete další odkazy na různé další výpočty. Jak jste jistě poznal stránky www.ipotrubi.cz se primárně zabývají pevnostními výpočty potrubí.

Můžete mi prosím poradit ohledně zkušebního tlaku potrubí:

Může být zkušební tak v potrubí vyšší než je PN přírub potrubí? Výpočtem podle normy 13480 vychází zkušební tlak v potrubí 20,5 Bar, ale na potrubí se nacházejí komponenty PN16, je to v pořádku? Podle normy EN 1092-1 je maximální dovolený tlak 16 Bar

Dobrý den,

PN už neoznačuje neoznačuje jmenovitý tlak v potrubí, ale je o odolnostní jednotku k tlaku u přírub. Tedy příruba PN 16 odolá tlaku 16 bar g při 20°C . Je tak konstruovaná a vypočítaná. Pro tento výpočet se vypočítává dovolené napětí, zjednodušeně řečeno, vydělením meze kluzu koeficientem 1,5. Tlaková zkouška se porovádí pro zkušební tlak 1,43x nejvyšší dovolený tlak. Je zde tedy rezerva 7%. Tato rezerva se tedy při tlakové zkoušce, která se provádí právě při 20°C, využívá.

Protože se tlaková zkouška provádí při 20°C, není zde započítáno zatížení příruby od tepelné roztažnosti potrubí, které přírubu zatěžuje dodatečnými silami a momenty, na které musí být potrubí i příruba dimenzována při celkovém návrhu a výpočtu.

Při vyšších teplotách se zkušební tlak vypočítáván s menším koeficientem, ale při návrhu příruby musíme vzít v úvahu i tlakoteplotní tabulku příruby a použít přírubu na menší tlak než je PN.

Všechny tyto jevy rezervu při tlakové zkoušce, která se koná při 20°C zvětšují.

Závěr: PN je určující pro nejvyšší dovolený tlak nikoli pro tlak zkušební. Jinak: zkušební tlak může přesahovat PN příruby.

Dobrý den, o stejnou problematiku jsem se také zajímal . Dřív bylo možné aby zkušební tlak překročil PN přírub. Bylo to i v normě na příruby, kde bylo uvedena že teplotně tlaková charakteristika přírub umožňuje překročit PN. Nyní to uvedeno není. Hlavní problém ale nevidím v přírubách, ale v armaturách na potrubí. Od několika výrobců mám potvrzeno, že ani při tlakové zkoušce nesmím překročit PN armatur, což je hlavní problém. Výrobce zkouší armatury na cca 2x PN armatury, ale to je pouze jeho rezerva a provozovateli neumožňuje PN překročit ani při tlakové zkoušce.

Ano, máte pravdu, u armatur musíme poslechnout výrobce, protože do jejich kuchyně nevidíme. Ještě mě napadla možnost provádět tlakovou zkoušku bez armatur, u kterých to nejde a potrubí zaslepit. Pojišťovák anebo průtržnou membránu také nemůžeme zatížit zkušebním tlakem.

Mám problém s tlakem v potrubí tak, abych docílil na tlak na konci větve. Na potrubí je napojeno 12 ks čerpadlem typu WOMA ARP 400 o výkonu 225 bar Q 544l/min v provozu jsou 8 čerpadel pro primární ostřik plechů 200 bar a sekundární ostřik 150 barů. Měnily jsme trysky kvůli hltnosti a odporu snahou je srazit z 8 čerpadel na 7. Trysky jsme měnily za nové a čerpadla renovujeme a otázka zní zda se nedá udělat v tlakovém potrubí nějaké zúžení a docílit tak odporu ve větvy a zvednout tlak případně co se dá udělat z potrubím aby se dalo tohle docílit. Snaha je jet na 7 čerpadel při stejném tlaku

Děkujeme vám za důvěru, ale bohužel, neumím vám odpovědět. Toto není přesně to, čím bych se zabýval. Hydraulikou se zabýváme jen omezeně a pouze v případě, že tvoří zatížení pro potrubí. Proto vyzývám všechny naše čtenáře, kdyby dokázali poradit, aby tak učinili.

Všiml jsem si Vašich stránek a chtěl bych poprosit o radu. Živím se jako svářeč tig většinou pracuji na nerezi. A chtěl bych se posunout a naučit se jak si spočítat trasu potrubí. Nikde není nic moc co si přečíst. Nikdo moc neporadí tak se snažím sám. V práci se snažím pracovat s křížovým laserem a měřit na střed potrubí na osu. Zatáčky si změřím koleno vezmu polovinu a přidám půl průměru a vím kolik přičíst nebo odečíst k trubce. A chtěl bych Vás poprosit jestli by jste neměl nějakou knížku nebo třeba papír na kterém je vysvětleno jak co měřit a odečítat. Myslel jsem to s knihou tak že třeba ke svařování je nějaká literatura, kde si člověk může něco přečíst zjistit. Například v Americe je kniha tzv. Blue book a tam je rozepsané, jaký uhel dá koleno při rozřezání napůl jak spočítat etáž v daném průměru potrubí.