iPotrubí.cz

Poprosil bych Vás, kontrolujeme potrubí dle EN 13 480 s materiálem 1.4301. v databázi Caesara je tento materiál jen do -40°C.

My potřebujeme -196°C, ale chybí tam teplotní křivka, nebo dle čeho doplnit hodnoty Allow.

Nevím, podle které normy budete trubky specifikovat. Myslím, že přicházejí v úvahu normy ČSN EN 10216-5 anebo ČSN EN 10217-7. V této normě má být tabulka pevnosti a meze kluzu uvedené oceli pro uvedenou teplotu. Dovolené napětí spočítáte z těchto hodnot podle vzorců z ČSN EN 13480-3, kapitola 5.2. Modul pružnosti a koeficient tepelné roztažnosti spočítáte podle ČSN EN 13480-3 Přílohy G Fyzikální vlastnosti ocelí.

V NV č.219/2016 Sb. v části Postupy posuzování shody je např. u Modulu A mimo jiné napsáno:

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody tlakového zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik.

Hledal jsem na internetu nějaké informace jak postup/provádět analýzu rizik, ale nepodařilo se mi nic najít.

Můžete mi prosím Vás sdělit, kde bych našel informace jak se provádí analýza rizik u potrubí

Záleží na tom zda chcete udělat analýzu rizik celé tlakové sestavy anebo jen pro potrubí. Jde dost složitý proces. Doporučuji vám svou knihu "Jak na potrubí za provozu? - Kniha o provozu a údržbě potrubí s využitím analýzy rizik". Je tam i část 2. Řízení rizik ve fázi návrhu a výroby potrubí. Knihu si můžete objednat zde:https://www.technicka-zarizeni.cz/jak-na-potrubi-za-provozu/

Na stránkách www.ipotrubi.cz máte příspěvek:
„Příspěvek - zatížení hrdel u tlakových nádob, aparátů, kotlů, čerpadel a turbín“.
A v něm je následující text:
Ocelová hrdla tlakových nádob
Žádná evropská norma harmonizovaná k PED neřeší problematiku numeřického limitování zatížení hrdel tlakových nádob. Nejbližší norma BS 5500 řeší max. dovolená zatížení hrdel takto - normu PD 5500
Pro informaci max. dovolená zatížení hrdel mohou mít takovouto velikost viz tabulka:
Bohužel tabulka tam není, můžete mi jí prosím Vás zaslat, nebo sdělit v které té normě a na které stránce bych jí našel?

Promiňte, toto není přesné vyjádření. Budu to muset opravit. Jak šel čas z britské normy převzala tento výpočet zatížení hrdel i ČSN EN 13 445-3 Netopené tlakové nádoby – Část 3 „Konstrukce a výpočet“ kap. 16.4 „Lokální zatížení hrdel na kulových skořepinách“ a kap. 16.5 „Lokální zatížení hrdel na válcových skořepinách“. Tabulku vám poslat nemohu, není přesná. Máte-li tlakovou nádobu, dovolené zatížení hrdel by vám mě sdělit výrobce nádoby. Tyto údaje bývají na sestavném výkresu nádoby. Jestliže tam není doporučuji použít výpočet, který je přiložen k programu Caesar II na liště "Analysis" je vstup do tohoto programu podle PD5500, který, jak jsem už uvedl je stejný jako v ČSN EN 13 445-3 .

Rozdělovač který je vložen do potrubí by se měl počítat podle ČSN EN 13445, nebo ČSN EN 13480?

Jednoznačně podle ČSN EN 13480. V případě "ručního" výpočtu je problémem zapracování zatížení hrdel od připojených potrubí včetně jejich tepelné roztažnosti a započítání intenzifikace (tj.koncentrace) napětí u svaru hrdla s válcovým tělem rozvaděče. V případě výpočtu specializovaným výpočtem na potrubí, toto vyřešíte jednoduše, když do výpočetního modelu zahrnete navazující potrubí v dostatečné dlouhém úseku.

Měl bych prosím Vás tento dotaz.

Jaká by měla být minimální vzdálenost dvou sousedních obvodových svarů na potrubí?

V žádné normě jsem tuto informaci nenašel.

Ano, v žádné normě to není. Ale musí to být podle pravidla: Okolo vlastního svaru je v základní materiálu tepelně ovlivněná oblast. Oba svary musí být tak daleko, aby se tyto dvě tepelně ovlivněné oblasti základního materiálu nedotýkaly. Ale vy chcete jistě konkrétní vzdálenost v mm. Ta je závislá na tloušťce materiálu, materiálu samotném i na druhu svařování, řekne vám to jistě váš svářecí technolog.

Dobrý den,
odpovídal jste 29.9 na můj dotaz ohledně pevnostního výpočtu potrubí. Ve Vaší odpovědi zmiňujte normu ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody. Hledal jsem ji, ale nenašel jsem ji. Se stejným názvem byla norma ČSN 13 0020, ale ta byla zrušena bez náhrady k 1.5.2022. Tím pádem je tedy směrodatné NV 219/2016 Sb, nebo je nějaká nová norma na potrubí?
Děkuji Jirka

Máte pravdu 7. díl není označen jako EN ale jako TNI (technická instrukce) a v řazení podle ČSN má tak číslo 130020. Rozpor v požadavcích na výpočet mezi touto ČSN a NV 219/2016Sb. není žádný. Nařízení vlády má větší právní platnost než jakékoli technické normy.

Dobrý den,
chtěl bych se prosím Vás zeptat, zda v nějaké normě/NV/zákonu/vyhlášce/atd. je definováno, kdy je potřeba dělat pevnostně-dilatační výpočet ocelové potrubí např. v závislosti na jeho kategorii.
Pokud ne, tak na jakém základu se rozhoduje, zda bude nutné dělat výpočet nebo ne.
Děkuji Jirka

V NV 219/2016 Sb. "Nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení" identická s evropskou směrnicí 2014/68/EU jinak PED je uveden postup pro určení kategorie potrubí. Ke každé kategorii je přiřazen v Příloze č.3 Postup (modul) posuzování shody. U každého modulu je uveden seznam dokumentace, která je nutná k posouzení shody. V tomto seznamu je u každého modulu uvedena nutnost výpočtu. Dále si vezměme ČSN EN 13480-7 Kovová průmyslová potrubí Část 7 Návod na používání postupů k posouzení shody, kde je na konci tabulka, která ke každé kategorii potrubí uvádí seznam nutné dokumentace pro posouzení potrubí. Závěr výpočet potrubí je třeba u kategorií I., II. a III. U kategorie O. a nezařazeno pod PED není výpočet potřeba. Výpočet předepisují i jiné normy,např. které se zabývají seismicitou (tj. nutnost výpočtu v seismických oblastech) anebo navrhováním potrubí v poddolovaných oblastech. Dále je nutný výpočet, jehož nutnost ukáže analýza rizik, např. z důvodu velké tepelné roztažnosti potrubí.

Na kdy je v plánu ,že vyjde kniha "Jak na potrubí za provozu

Její pokřtění je naplánováno na konferenci Potrubí 2024. https://www.technicka-zarizeni.cz/program-potrubi-2024/

Kniha už vyšla a je k dostání na adrese: https://www.technicka-zarizeni.cz/nova-publikace-jak-na-potrubi-za-provozu-v-prodeji/

Jedná se jak o kruhové, tak i hranaté průřezy vzduchovodů a spalinovodů.Tyto kanály nejsou tlakovým zařízením, protože podtlak/přetlak je v řádu milibar. Musíme ale zohlednit roztažnost od teploty. V tuto chvíli je počítáme ve dvou krocích:1.Nejprve zjednodušenou prutovou metodou dle EN13480 pro určení polohy a typu podpěr
2.Výpočet MKP pro stanovení maximální napětí a jeho porovnání s dovoleným + ztrátu stability (pouze zjednodušeně v lineární oblasti)
Zajímalo by nás, zda existuje i nějaká jiná a uznávaná metodika pro jejich statický a pevnostní výpočet.

Jsou zde vzduchovody a spalinovody průřezu kruhového a hranatého (tj. průřez je čtverec anebo obdélník).
1. V případě kruhového průřezu vznikají i zde membránová napětí, a je zde stejný systém zatížení jako u potrubí s větším tlakem a proto můžete na výpočet použít váš software Rohr2. Rohr2 přesně neznám, ale měl by pracovat na stejném principu jako např. Caesar II, se kterým pracuji. Určitě můžete provádět výpočet podle EN 13480-3. Tepelná roztažnost jezde započítána. Zde nemusíte používat ani program na základě MKP. Je zde však nutné dát pozor na dvě věci:
- u takovýchto potrubí s velmi tenkou stěnou dochází v obloucích k efektu vyztužení (zvětšení tuhosti). Já u Caesaru mám možnost toto započítat, nevím, jak s tímto pracuje Rohr2
- Programy pracující na principu Rohr2 či Caesar II, nepracují anebo špatně pracují v případě, zatížení podtlakem. Proto je třeba zjistit, zda a jakým způsobem Rohr2 pracuje s podtlakem. Určitě to bude v nějakém návodu.
- jestliže uvedený kulatý průřez počítáte podle EN 13480-3, což je správné a následně detailně pomocí MKP, musíte dát pozor na toto: většina programů MKP nemá vyhodnocení napětí podle EN 13480-3. Můžete však toto vyhodnocení provést ručně "na papír".
2. Hranatý průřez. Zde jsou membránová napětí porušena a vytváří se zde v průřezu i napětí od ohybu stěny. Rohr2 s tímto nepracuje. A asi s tím nebude pracovat ani Probad. Pro uvedená hranatá potrubí musíte použít to čistě univerzální program MKP. Nedovedu si představit, jakým způsobem provádíte výpočet Rohr2 pro hranatá potrubí, musí to dávat zmatečné výsledky. Pro hranatá potrubí neplatí též EN 13480-3 ani předpis pro vyhodnocení napětí podle této normy.
Použití normy EN 13480 je předepsáno směrnicí PED pro kruhová potrubí s tlakem větším než 0,5 bar g. Pro nižší tlaky tuto normu můžete použít též a řekl bych s výhodou toho, že je v ní zapracována i tepelná roztažnost.
Jiná možnost je použít vzduchotechnické normy, které ale nepočítají s tepelnou roztažností a nemají mezi sebou výpočtářskou normu na takovéto úrovni jako je EN 13480. Jestli se nepletu (vzduchotechniku nedělám), tak jsou tam přímo předepsány rozměry řezů (hranatých i kulatých) včetně tlouštěk stěn.

Lze provést výpočet Y-kusu v MKP dle normy ČSN EN 13480-3, čl. 8.6 a přílohy zatížení Y-kusu. Zatížení je zadáno vnitřním tlakem. Dále je známo: teplota, materiál a výrobní výkres.