Otázky a odpovědi. Diskuse.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den,existuje plastové potrubí na bázi spojování kg,ht,které by vydrželo odpadní páru cca 110stupňů,děkuji za odpověď.
Re: odvod parního kondenzátu
Ing.Pekař,22. 7. 2014 9:08
110°C vydrží pouze tyto plasty, ze kterých se vyrábějí trubky:
- polypropyném, ale při této teplotě nemá téměř žádnou pevnost.
- polyvinyldenfluorid, jde o ušlechtilý a drahý plast.
Spojování kg,ht (hrdlové spoje) - je pro tyto plasty absolutně nevhodné, jsou totiž při této teplotě v kaučukovitém stavu. Spojování je možné provádět svařováním anebo přírubovým spojem.
Takže celková odpověď: Ne, neexistuje.
Posouzení jakosti materiálu trubky
Břetislav Suchánek,27. 5. 2014 14:49Byla mi provedena chemická zkouška jakosti materiálu TRUBKY 101,6 x 12,5 . Bylo zjištěno : C=0,137 % , Si=0,206 % , Mn=0,409 % , P=0,015 % , Cu=0,245 % , Ni=0,096 % , Cr=0,032 % , Mo=0,018 % , S=0,0098 % ..... . Prosím o zaslání Vašeho zhodnocení o jakou značku oceli vlastně jde a jaký (mezní)tlak by taková trubka měla vydržet (medium-emulgovaná voda,tepl.max.50°C). Věc : NALÉHAVÉ ! Předem děkuji. B.S.
Re: Posouzení jakosti materiálu trubky
Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:36
Zklamu vás: Neznámý materiál se nedá určit jen chemickým rozborem, musíte k tomu mít ještě metalografii (tj určení struktury) a tahovou zkoušku (diagram napětí-poměrné prodloužení).
Ale jen z tahové zkoušky by se dala určit mez pevnosti a mez kluzu a vypočítat tlak, který trubka unese.
Vrtání u armatur
Josef B.,22. 5. 2014 10:53Dobrý den, rád bych se zeptal jaký rozměr se u armatur (v mém případě šoupěte) označuje jako vrtání?
Re: Vrtání u armatur
Ing.Pekař,28. 5. 2014 8:29
Čekal jsem, že odpoví někdo z armaturářů. Proto mě armaturáři opravte, jestliže se mýlím. Tedy: nenašel jsem nikde v normě definici, proto se o ni pokusím neoficiálně sám:
Vrtání je pro půtok tekutiny nejužší otvor, získaný obráběním díry v armatuře. Např. vrtání kulového ventilu je otvor v kouli, kterým protéká tekutina v případě polohy koule otevřeno.
opakování otázky
anonym,4. 5. 2014 17:51
Není ještě zodpovězena otázka:
Jak se může "náhodně" chápat zatížení?
Re: opakování otázky
Ing.Pekař,9. 5. 2014 10:33Náhodné může být například počasí a z něj můžeme pro nás brát zatížení sněhem a zatížení větrem. Ale též může takto působit provozní (tj. vdané chvíli skutečný) tlak a provozní(tj. vdané chvíli skutečná) teplota média.
en (nominálna hrúbka steny potrubia)
Dalibor Pavelka,11. 4. 2014 12:53
Dobrý deň,
rád by som sa opýtal, že či v potrubárskej norme 13480-3 je v poriadku, keď pri kontrole dovolených napätí je použitá en (nominálna hrúbka potrubia)? Veď to by predsa znamenalo, že korózia, erózia a výrobná tolerancia nezohrávala žiadny význam pri kontrole a dimenzovaní. Nemá tam byť náhodou ea, čo by už malo aj logické opodstatnenie. V starej potrubárskej norme to tak je.
Ďakujem za odpoveď.
Re: en (nominálna hrúbka steny potrubia)
Ing.Pekař,14. 4. 2014 10:14
Dobrý den,
Máte dobrý postřeh. Po prostudování normy EN13480-3 mám ten samý názor jako vy.
Volba a výpočet čerpadel
Antonín K.,5. 4. 2014 11:39
Dobrý den, poprosil bych o radu týkající se metodiky volby a výpočtů čerpadel pro produktovod (letecký petrolej). Jedná se mi o druh čerpadel, výpočet počtu čerpadel a jmenovitého výkonu v závislosti na délce trasy a převýšení.
Děkuji za odpověď.
Re: Volba a výpočet čerpadel
Ing.Pekař,7. 4. 2014 8:16
Zhruba takto:
1. vypočítáte tlakové zráty v potrubí, viz http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/vypocet-tlakovych-ztrat.html
2. vypočítáte z převýšení hydrostat tlak, tj. hustota petroleje x převýšení x gravitační zrychlení, sečtete s bodem 1.
3. vynásobíte s požadovaným množstvím petroleje za čas
4. vydělíte účinností čerpadala
Tím dostanete minimální požadovaný příkon čerpadla či čerpadel.
Re: Re: Volba a výpočet čerpadel
Antonín K.,7. 4. 2014 13:48Lze tyto uvedené výpočty pro tlakové ztráty v potrubí teoreticky aplikovat i na trasu potrubí v případě změny směru (zákruty) a uvažovat trasu jako rovný úsek?
Re: Re: Re: Volba a výpočet čerpadel
Ing.Pekař,7. 4. 2014 14:42Ne, musíte znát délku, drsnost povrchu a DN trubek a také musíte znát počet kolen
Svařované vs bezešvé
Josef G.,3. 4. 2014 6:44Dobrý den, poprosil bych o radu ohledně záměny potrubí. Dodavatel chce zaměnit na realizaci potrubí bezešvé za potrubí svařované. Jedná se o potrubí DN 150-DN300. V potrubí bude chladící voda o teplotě 24-35°C a tlaku 5bar. Jaký je hlavní rozdíl mezi trubkami svařovanými a bezešvými, může záměnu provést. Hlavní důvod je pro dodavatele doba dodávky a cena. Mně by zajímalo spíše z hlediska pevnostního (odolnost v tlaku, vzdálenost podpor), trvanlivosti. Děkuji
Re: Svařované vs bezešvé
Ing.Pekař,3. 4. 2014 12:31
Uvedenému tématu je věnována stránka na těchto našich stránkách v kapitole "Projektování", v podkapitole "2. Části a díly ocelových potrubí" a ve složce "trubky". Stránka má adresu:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/3.-projektovani-potrubi/2.-casti-a-dily-ocelovych-potrubi/trubky.html
V případě doplňujících otázek nebo nejasností, napište.
Re: Re: Svařované vs bezešvé
Josef G.,3. 4. 2014 13:47Děkuji, myslím že v tuto chvíli je to dostačující.
životnost
Karel,12. 2. 2014 8:58Prosím o přesnější vysvětlení, jak je to se životností potrubí.
Re: životnost
Ing.Pekař,13. 2. 2014 19:51
Princip pro výpočet a určení životnosti potrubí a všeobecně tlakových zařízení je takovýto:
Provozní zatížení tlakového zařízení včetně potrubí má charakter náhodné veličiny, která má určité rozdělení pravděpodobnosti s určitými parametry. Toto provozní zatížení má dáno určitou hranici, tuto hranici můžeme nazvat ve shodě s PED jako nejvyšší dovolenou anebo výstižněji návrhovou. Na toto zatížení je proveden pevnostní výpočet, eventuálně je zařízení na toto zatížení nedestruktivně zkoušeno. Případně je i proti přetížení konstrukčně chráněno, např. pojišťovacím ventilem.
Tomuto provoznímu zatížení technického objektu odolává náhodná veličina, kterou nazvěme odolnost konstrukce tlakového zařízení. I tato náhodná veličina má určité rozdělení pravděpodobnosti. Jako příklad odolnosti konstrukce uveďme pevnost materiálu (u kovů to může být i mez kluzu). I tato pevnost materiálu je náhodná veličina, která má své rozdělení pravděpodobnosti. Norma materiálu udává minimální pevnost uvedeného materiálu. Materiál o menší pevnosti bývá vyřazen. Avšak „pevnost materiálu“ s časem degraduje a parametry pravděpodobnostního rozdělení pevnosti materiálu se časem mění. Degradace materiálu má několik mechanismů, např. únava materiálu, opotřebení, koroze, tečení/creep, jejichž zákonitosti jsou známy.
Na základě uvedených předpokladů je možno odvodit hodnoty pro životnost zařízení, což je též náhodná veličina s určitým pravděpodobnostním rozdělením. Padesátiprocentní jistota poruchy zařízení se nazývá střední výpočtová životnost a na opačných okrajích je bezpečná výpočtová životnost a maximální výpočtová životnost.
Další vlastnosti, které se dají z uvedených vztahů odvodit je spolehlivost a pravděpodobnost poruchy technického objektu. V případě, že pravděpodobnost poruchy omezíme nějakou maximální dovolenou hodnotou odvozenou z analýzy rizik nebo nějakého předpisu, můžeme odvodit interval inspekce (kontroly, revize, prohlídky) potrubí.
Ještě několik fakt: Výrobce ručí za bezpečnost zařízení, které vyrobil po celou dobu jeho životnosti. Je proto výhodné, aby výrobce životnost svého zažízení přesně stanovil. Obvyklá životnost potrubí je 20let.
Re: Re: životnost
Ing.Pekař,17. 2. 2014 12:26
Ještě doplňuji, že uvedené je také rozvedeno na těchto stránkách na adrese http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/10.-mezni-stavy--zivotnost-a-spolehlivost/4.-spolehlivost-a-zivotnost-potrubi.html
odvod parního kondenzátu
Petr,17. 7. 2014 12:17