iPotrubí.cz

Na našich stránkách se uvedenou problematikou zabýváme v kapitole 4. Zatížení potrubí 6. Zatížení uložením potrubí v zemi Odvození zatížení potrubí pohyby podloží

V současné době se často vyměňují parovody za horkovody. Chybí však pro projektanty hodně údajů týkající se ukládání horkovodů přímo do země jejich zatížení a umožňování kompenzace v zemině. I vy zde nemáte kompletní údaje. Mohli byste se této problematice více věnovat?

Na váš podnět byla rozšířena stránka Horkovody v podkapitole 10. Dálkovody - kapitola 3. Projektování potrubí. Dále bude v kapitole o výpočtu tepelné roztažnosti a její kompenzace doplněna část o sdruženém potrubí. Také upozorňuji na již zpracovanou kapitolu 4. Zatížení potrubí a její podkapitolu 6. Zatížení uložením potrubí v zemi.

Výpočtu předizolovaného bezkanálového potrubí výpočetním programem Caesar II se věnuje na základě vašeho podnětu také speciální část na těchto našich stránkách tj. kapitola 5. Pevnostní výpočty potrubí, 14. Výpočet s počítačem, článek Caesar II a předizolované bezkanálové potrubí.

Dobrý den pane Pekaři,

prosím Vás, co způsobuje ten tlukot přehřáté páry v trubce? Mám na mysli páru o tlaku 2bar a teplotě asi 127-134°C. Může to být kavitace?

Děkuji Vám mockrát.

Zajímavá otázka.1. Těžko půjde o přehřátou páru, podle uvedeného tlaku a teploty jde zřejmě o páru vlhkou, mohlo by jít přímo i o kapalnou vodu kondenzát, doporučuji se podívat do parních tabulek. Protože neuvádíte, jestli se jedná o dva bary absolutní anebo přetlakové, je moje hledání bezpředmětné.
2. Jedná se oparní topení, v kterém se přeměňuje pára na kondenzát? V každém případě se v parním potrubí tvoří ve velkém množství kondenzát, který se musí odvádět pomocí speciální armatury. Zde by mohla být první chyba při konstrukci parovodu, který by uvedené rázy mohla způsobovat.
3. Kavitace je vytváření bublin páry v kapalině, tedy v našem případě kondenzátu, když vzniká lokální podtlak. Podtlak může vznikat i prouděním (viz Bernoulliova rovnice). Zde je další možnost vzniku uvedených rázů, tedy špatná konstrukce potrubí kondenzátu.
Bohužel, uvedenou problematikou jsem se nikdy speciálně nezabýval, proto berte moje vyjádření s rezervou. Třeba se zde na stránkách k uvedenému ještě někdo vyjádří, což bych uvítal. Možná, že něco více najdete na www.tzb-info.cz v odd. topeni.

Naše firma dodává indukční čidla pro Německého zákazníka v bezpřírubovém provedení. Jedná se pouze o trubku, ke které jsou přivařena dvě čela, skrze vnitřní část trubky se protáhne teflonová výstelka a na koncích se vyhrdlí. Na trubku jsou dále instalovány cívky, měřící elektrody a další komponenty. Celek se pak zakryje pláštěm, kterým se ven protáhne kabeláž od cívek do malého komínku k vyhodnocovací jednotce.
Podle normy ČSN EN 13480-5 bychom měli provádět hydrostatickou tlakovou zkoušku tak, aby při jejím průběhu byly všechny spoje neizolované a neobložené a vystavené kontrole (kapitola 9.3.2.1.2). V našem případě to ale není dost dobře možné, protože během tlakové zkoušky provádíme test na těsnost elektrod a proto musí být přítomná i výstelka (v trubce jsou otvory a elektrody jsou částečně těsněné právě výstelkou), která zakrývá svary na vnitřní částí trubky. Dalším problémem je, že pokud provádíme tlakovou zkoušku bez opláštění, tak při sevření svařence do tlakovací stolice dochází k deformaci čel, protože čelo jako kruhová deska je vetknutá pouze na vnitřním průměru a vnější průměr je volný.
Zde by tedy přicházelo v úvahu zahrnout do HTZ i opláštění, které slouží jako vytužení svařence a ne jen jako zakrytí vnitřních komponent. Do pláště je vyvrtán otvor o poměrně malém průměru, při HTZ bychom tedy zakryly všechny svary a nemohli tak kontrolovat těsnost kolem elektrod, deformace na čidle apod.

Domnívám se, že by čela vašeho zařízení měla být tak tlustá, aby vydržela tlakovou zkoušku mezi přírubami bez deformace a bez krytu, kryt by neměl nic nést. Celá konstrukce vašeho zařízení musí mít bezpečnost předepsanou PED jako ostatní potrubí.

Uvedu příklad: zařízení je namontováno do potrubí a potom se z nějakého důvodu kryt sundá (porucha, servis apod.), v ten okamžik nemá vaše zařízení předepsanou bezpečnou, která se ověřuje při tlakové zkoušce, a to i když se čela nezdeformují.

Potom můžete dělat tlakovou zkoušku bez vnějšího krytu. Měli byste se zaměřit nejen na svary, ale i na průchod vodičů k elektrodám stěnou potrubí.

Vnitřní svary zkontrolujete až po vymontování zařízení. Při tlakové zkoušce čehokoli nemohou být vnitřní svary nikdy dostupné.

Naše firma vyrábí a kompletuje plastové trubky extrudováním. Následně je kontroluje tlakováním, případně je tvaruje tlakem páry. Vzhledem k tomu, že má zákazník požadavek na kontrolu tlakem 6 bar, řešíme bezpečnost práce při takové činnosti. Existuje hranice, kdy se bere, že není tlak nebezpečný ? tzn. jaké ochranné prostředky bychom při tlakování měli obsluze přidělit ? Postačí brýle, obličejový štít nebo je třeba bezpečnostní přepážku / plexisklo mezi obsluhu a tlakovanou trubku ?
Děkuji za odpověď, jak by jste to viděl vy.

Tvarování tlakem páry necháme stranou, protože předpokládám, že se jedná o tvarování do formy, vyzkoušenou technologií.

Tedy kontrola tlakováním se přednostně provádí kapalinou nejlépe vodou při teplotě okolí, avšak minimální teplota by měla být taková aby plast nebyl křehký, aby byl nejlépe v kaučukovité fázi. U některých PVC to však není možné, proto se maximální tlak určuje s bezpečností jako pro materiál křehký. Kapalina se doporučuje, protože se změnou tlaku se její objem nemění a při prasknutí nepůsobí náhlou změnou objemu efekt výbuchu tj. roztrhání trubky.

Avšak přesto je tlakování vzduchem anebo dusíkem povoleno musí se však používat ochranné prostředky, tkakování se musí provádět postupně s prodlevami po 50%, 60%, 70%, 80%, 90% a 100% tlaku. Musí být provedeno na specializovaném pracovišti. Ochrana musí být taková, aby ji „střepiny“ z trubky při výbuchu neprorazily.

Neexistuje hranice pro bezpečný tlak. Existuje hranice pro bezpečné napětí v trubce, které musí být menší než mez kluzu plastu při krátkodobé zkoušce. Napětí v trubce je závislé na materiálu, vnitřním tlaku, v průměru trubky a tloušťce stěny trubky, musí být tedy vypočítáno.

Dobrý den,
rád bych se zeptal na způsob značení tranzitních plynovodů (3 potrubí DN 800, 1000, 1400) - značící trubky se umisťují nad každé potrubí zvlášť? Přímo nad ně nebo na hranice ochranného pásma?
Děkuji za odpověď

Bohužel,nevím, ale posečkáme, třeba nám někdo z návštěvníků stránek odpoví.

mam dotaz za vodoměrem mam stare potrubí a chci ho vyměnitje tam pozinkovaná 6/4 mužu ji vyměnit za plastovou o pruměru 40 nesnížím tím prutok vody

Průtok vody závisí kromě jiného na vnitřním průměru a tlakové ztrátě potrubí. Tlaková ztráta závisí kromě jiného na drsnosti povrchu. Drsnost plastového potrubí je nižší, tj. příznivější než ocelová, pozinkovaná.Pro konkrétnější vyjádření je zde málo údajů.

Dobrý den,

rád bych se Vás chtěl prosím zeptal, zda nevíte jak by šlo spočítat napětí na objímce a potrubí. Když je objímka vyrobena z jiného materiálu a slouží k zesílení potrubí. V potrubí je stále provozní tlak.

Předem mnohokrát děkuji za odpověď.

Z uvedeného textu nemám kompletní předsavu. Asi nejblíže bude výpočet , který je publikován na našich stránkách na adrese:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-pevnostni-vypocty-potrubi/9.-potrubni-komponenty-s-namahanim-v-plasticke-oblasti-materialu/zebra-a-vyztuhy-na-potrubi.html. V případě, že vám uvedené nevyhovuje, napište mi na adresu pekarv@ipotrubi.cz bližší zadání.

Dobrý den,

potřebuji stanovit postup montáže, požadavky na svářeče, požadované zkoušky před předáním a uvedením do provozu. Jedná se o potrubí páry a kondenzátu, v délce cca 40 m. Pára bude vedena v ocelovém bezešvém potrubí DN 200, materiál 11 353.1. rozměr 219 x 6,3. Kondenzát v potrubí DN 65 materiál 11 353.1. rozměr 76 x 3,2. Parametry páry jsou teplota max. 250°C a tlak 4,5 bar(g). Parametry kondenzátu jsou 80°C a 4 bar(g). Jedná se o venkovní rozvod.

Můžete mi v tomto pomoci?

Předpokládejme (vzhledem k délce, kterou uvádíte), že parovod není dálkovod. Podle vámi uvedených parametrů jde o potrubí, pro které platí PED (tj. NV č.26/2003Sb.), avšak není zařazeno do žádné kategorie (jinak řečeno, jde o kategorii 0). V takovém to případě notifikovaná osoba neprovádí certifikaci a dokonce ani vaše firma jako výrobce není povinna vypracovat Prohlášení o shodě a potrubí označit CE. V takovémto případě se potrubí provádí podle "správnéinženýrské praxe", jak je uvedeno v PED. "Správnou inženýrskou praxi" můžete aplikovat např. tak, že budete dodržovat ČSN EN 13480 "Kovová průmyslová potrubí". Pro vás zejména část 4."Výroba a montáž" a část 5. "Kontrola a zkoušení".
Dále by bylo vhodné, abyste uvedené potrubí realizoval podle projektu, kde bude jasná kromě jiného kompenzace tepelné roztažnosti potrubí. Projekt však může obsahovat i odpovědi na ostatní vámi kladené otázky, jestliže je v objednávce projektu uvedete.
Vypracování postupu montáže a postupu provádění zkoušek přesahuje svým rozsahem možnosti této naší bezplatné pomoci. Na vypracování postupu montáže máme i málo podkladů.

Dobrý den rád bych se zeptal zda mohu na výstavbu parovodu o DN 350 použít materiál 11 353.1, jedná se o nadzemní parovod v centru města a jaký je rozdíl mezi 11.353.1 a P235GH

Bohužel, v současné době nemám u sebe potřebné podklady, proto odpovím všeobecně.
O parovodu tedy víme jen to, že je DN 350. Neznáme tlak, teplotu a ani informaci, zda patří pod PED a tím tedy nemůžeme odvodit ani jeho kategorii.ČSN EN 13480-2 Kovová průmyslová potrubí Část2 Materiály v tabulce na konci udává seznam materiálů, které normě vyhovují P235GH tam uveden je, 11353.1 tam uveden není. Ale to neznamená, že nevyhovuje. V této normě jsou uvedena i všeobecné požadavky na materiálové vlastnosti . A také to, jak materiál legalizovat, jestliže není v dříve zmíněném seznamu uveden. A dělá se to zvláštním posouzením materiálu, což je v praxi tabulka, která se vypracuje a porovnají se v ní předepsané materiálové vlastnosti se skutečnými získanými například z materiálového listu. Uvedené porovnání potvrdí notifikovaná osoba.