Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otázky a odpovědi. Diskuse.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Výpočet šikmé odbočky

M. Wendl,25. 8. 2015 12:57

Zdravím, měl bych dotaz ohledně výpočtu zesílení stěny šikmé odbočky. Norma udává vzorec, ze kterého vyplývá jakási závislost mezi vnitřním průměrem šikmé odbočky a ekvivalentním průměrem a tloušťkou stěny válcové skořepiny:

di <= 0,14*odmocnina(Deq*eas)

Pokud tento vztah nevyhoví, je třeba provést vyztužení. Dal jsem si tedy tu práci, že jsem nakreslil šikmou odbočku se zesílením stěny o 1 mm, protože jsem neměl tušení a norma sama říká, že vztah pro výpočet průřezů odbočky je potřeba nejprve odhadnout a poté popřípadě iterovat. Z grafického návrhu jsem odečetl veškeré potřebné kompenzující plochy a došel k závěru, že tloušťka 1 mm je dostačující. Překvapilo mě však, že síly, které se porovnávají (strana 68, kapitola 8.4.3 - vzorec 8.4.3-3)jsou zhruba dvojnásobné, proto jsem ještě provedl druhý výpočet bez zvětšení tloušťky stěny a i ten stále vyhověl zhruba s dvojnásobnou silou ve prospěch odbočky.

Znamená to tedy, že i když mi norma nakazuje vyztužení použít a výpočet prokazuje, že ho není třeba, že bych ho měl, neměl, musel nebo nemusel použít?

Díky za jakýkoli názor:-)

Re: Výpočet šikmé odbočky

Ing.Pekař,28. 8. 2015 9:50

Váš dotaz jsem přesně nepochopil, neumím odpovědět.
Prosím o názor ostatních čtenářů.

průtokoměry

Ing.Wendl,13. 8. 2015 11:28

Dobrý den,
předně děkuji za velmi povedené a poučné webové stránky ipotrubi.cz, zároveň bych na Vás měl dotaz ohledně výpočtu dovoleného cyklického namáhání, jak jej uvádí norma EN 13480-3.
V současné době se mořím s tímto výpočtem pro náš výrobek indukčního průtokoměru. Při výpočtu maximálního dovoleného namáhání 2sigma(a) je potřeba zadat několik korekčních součinitelů a určující tlak - jedná se o kapitolu 10.3.2.3. Věta týkající se určujícího tlaku je pro mě naprosto nepochopitelná a češtinsky zmatečná, nicméně jsem z ní pochopil následující:
Za určující tlak vezmu takový tlak, který vyjádřím ze vzorce pro výpočet tloušťky stěny (kapitola 6), přičemž za dovolené namáhání dosadím f20 - čili namáhání při 20 °C. Čili vyjádřím si ze vzorce tlak pc a dosadím hodnoty.
Myslíte si, že je tato interpretace správná?
Druhá otázka směřuje na korekční součinitel tloušťky stěny Fd, kde je uvedena hodnota tloušťky stěny objednané eord >= 25 mm. Naše trubka má tloušťku 3 mm, je v tomto případě korekční součinitel roven jedné nebo se i tak počítá podle vzorce s třetí mocninou?
Vzhledem k tomu, že se naše firma zabývá pouze výrobou čidel pro měření průtoku (podle PED tlaková výstroj), myslíte si, že bychom měli kromě statického výpočtu tloušťky stěny trubky namáhané vnitřním přetlakem podle kapitoly 6 kontrolovat také např. napětí mezi podpěrami, průhyb apod.? Vyrábíme zařízení pouze na sklad a nemáme k dispozici žádné konkrétní údaje např. o počtu zátěžových cyklů, dispoziční řešení potrubní trasy apod.
Moc děkuji za jakékoli rady.


S pozdravem a přáním pěkného dne

Ing. Michal Wendl

Re: průtokoměry

Ing.Pekař,13. 8. 2015 11:29

Děkujeme za pochvalu našich stránek a přízeň, kterou k našim stránkám chováte. Teď k jednotlivým otázkám:

1. Všeobecně lze konstatovat, že evropské normy trpí všechny nedokonalým překladem. Určující tlak pr chápu jako maximální přípustný tlak trubky těsně před tím než obvodové napětí dosáhne mez kluzu. Čili za tloušťku stěny beru reálnou tloušťku odečtu přídavek na korozi a za napětí beru mez kluzu a vypočítám tlak, toto je tlak pr.​ ​

2. Za Fd pro 3mm bereme 1,0. Vzorec anebo graf v normě uvedený platí pro tloušťku trubky větší než 25mm.

3. Ve vašem případě bych však zvážil, zda je nutné kontrolu pro cyklické zatížení vůbec neprovádět, zda není možné využít výjimky podle článku 10.2.e). Odbočku nemáte, tloušťku trubky máte 3mm a 1000 plných tlakových cyklů je velké číslo - pro životnost 20let je to 50cyklů ročně. - Neznám však konkrétní konstrukci a podmínky.

4. V případě, že v návodu na použití anebo technických podmínkách udáte maximální zatížení hrdla anebo příruby (síly i momenty), nemusíte nic jiného kontrolovat, projektant potrubí či výpočtář umí s uvedeným pracovat a navrhne řešení potrubí takové, aby uvedené nebylo překročeno.

Re: Re: průtokoměry

Ing.Pekař,13. 8. 2015 20:00

Prosím o doplnění bodu 1. Při výpočtu pr použijeme f20.
Anebo je možno pro výpočet pr použít mez kluzu, potom ale i do vzorce 10.3.2-1 použijeme místo f20 mez kluzu.

Koroze materiálů

Josef G.,7. 4. 2015 14:29

Dobrý den pane Inženýre.
Chtěl bych se zeptat jestli nemáte zkušenosti s kombinací materiálů pro rozvod chladu 8/14°C - uzavřený systém naplněn upravenou vodou bez dalších úprav a odplyňování. Realizovali jsme zakázku dle dokumentace, ocelový rozvod kulové kohouty mosaz chromované, armatury a automatické regulátory průtoku - mosaz,fitinky z temperované litiny a část fitinek je žárově zinkovaných ( v technické zprávě uvedena norma EN10242 - Fitinky z temperované litiny - je tam uvedeno i včetně povechových úprav. Při montáži technologie, montážník zmínil že v technologii jsou měděné výměníky a že zinkované fitinky můžou technologii poškodit. Byla nám předložena norma 12502 - ochrana kovových materiálů proti korozi. Tyto normy se mi zdají spíše všeobecné. Nemáme nikde galvanickou korozi - spoje zinek-měď. Může tedy docházet k nějaké zásadní korozi nebo poškození zařízení? Děkuji

Re: Koroze materiálů

Ing.Pekař,8. 4. 2015 8:53

Bohužel z této oblasti nemám moc znalostí ani zkušeností. Proto bych byl rád, kdyby nějaký čtenář našich stránek byl ochotný a odpověděl vám na vaši otázku.

Re: Koroze materiálů

Schieferstein,10. 8. 2015 17:01

Domnívám se, že kombinace není vhodná. Jsou-li na střeše klempířské prvky z pozink.plechu a dodají se např. okapy z mědi, dojde ke korozi, i když se materiály přímo nestýkají . Podobnou zkušenost mám s uzemněním měděným vodičem v blízkosti pozink.trubky pro přívod plynu do RD.
Legendární je nevhodná kombinace Cu-Al v elektrotechnice.
Chtěl jsem přiložit rozdíly potenciálů různých kovů, ale nejde to!!!

Potrubné rozvody pre PO/EO

Michal,5. 8. 2015 19:54

Vie mi niekto poradiť normy pre projektovanie potrubných rozvodov pre médiá ako etylénexid a propylénoxid?

Re: Potrubné rozvody pre PO/EO

Ing.Pekař,6. 8. 2015 10:25

Takto speciální normy neexistují. Musíte spolupracovat s chemickým technologem/ procesním inženýrem, který vám určí materiál potrubí, korozně-erozní přirážku stěny trubky a určí zda jde o médium bezpečné či nebezpečné z hlediska směrnice PED. Není od věci provést analýzu rizik (např. HAZOP). Dále se musí postupovat podle všeobecné EN 13480 a směrnice PED.

Max. objemový průtok potrubí DN 100 mm

Lukáš,1. 8. 2015 15:25

Zdravím chtěl jsem se zeptat zda existuje někde údaj jaký maximální objemový průtok dá ocelové bezešvé potrubí DN 100mm. Děkuji

Re: Max. objemový průtok potrubí DN 100 mm

Ing.Pekař,3. 8. 2015 8:18

Nevím o tom, že by někdo publikoval takovéto rekordy. Hlavně by to ale bylo vztaženo ke druhu média (záleží na hustotě a viskozitě média), druhu potrubí (záleží na hydraulické drsnosti povrchu). Dále je důležité to, že by mělo být dodrženo laminární proudění. Nezáleží na rekordech, ale na tom, aby řešení bylo ekonomické.

Re: Re: Max. objemový průtok potrubí DN 100 mm

Lukáš,3. 8. 2015 20:06

Ing.Pekař ,,,byla by to voda zřejmě o teplotě 40 stupnu Celsia, potrubí svařované bezešvé a drsnost potrubí bych uvažoval jako starší potrubí nějaký průměr hodnoty. Každopádně o ekonomiku nejde jde o to, že mi později došlo že Průtok je závislý na rychlosti tzn.že nejde obecně spočíst.

Re: Re: Re: Max. objemový průtok potrubí DN 100 mm

Ing. Pekař,6. 8. 2015 10:03

Ještě uvádím adresy kapitol na našich stránkách, které se problému týkají:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/6.-vypocet-vnitrniho-prumeru-potrubi.html
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/2.-tlakova-ztrata-v-trubce.html
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/

přepočet zatížení momentem na zatížení silou

Petr Kubíček,26. 7. 2015 9:37

Vážený pane inženýre,
zabýval jsem se vzorcem pro přepočet zatížení momentem na zatížení silou a obráceně pro výpočty napětí nebo namáhání.
Nejsem statik, ale nápad se mi líbil a hned jsem ho použil.
Původní vzoreček z důvodu zjednodušení nedává přesné hodnoty, tak jsem si ho upravil následovně:

F=(8*M*D)/(D2+d2)

Dvojky za malým a velkým "d" znamenají druhou mocninu.


S pozdravem

P. Kubíček

Re: přepočet zatížení momentem na zatížení silou

Ing.Pekař,26. 7. 2015 9:42

Děkuji za příspěvek a váš stálý zajem o naše stránky.

volba materiálu

Jiří Šantín,11. 6. 2015 14:51

Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o nestranný názor při volbě materiálu potrubí. Jedná se o materiál trubek trubkového výměníku, který je vnější stranou vystaven spalinám. Teplota povrchu trubek je 200°C a vnitřní tlak je 6 bar abs.(spaliny jsou o 350°C, kde vnější teplotu stěny potrubí 200°C máme ověřenou výpočtem). Kolega mi tvrdí, že je dostatečný materiál dle ČSN EN 10216-1. Já tvdím, že při těchto teplotách je nutný dle ČSN EN 10216-2.



Já tedy navrhuji P235GH dle ČSN EN 10216-2. Kolega P235TR1 dle ČSN EN 10216-1.



Chtěl bych se Vás ještě všeobecně zeptat, zda při tlaku 6 bar abs. je nutné mít materiál určený pro tlakové zařízení nebo stačí, pokud výpočtem prokážu, že klasický konstrukční materiál vyhovuje (jedná se o zařízení kategorie I. - modul A prohlášení o shodě dle PED). Jde mi o to, zda je nutné, pokud jsem tlakové zařízení automaticky volit materiál pro tlaková zařízení, nebo při nízkých tlacích je možnost volby konstrukčního materiálu + doložení volby výpočtem?



Předem děkuji za odpověď.



S pozdravem a přáním hezkého dne Jiří Šantín

Re: volba materiálu

Ing.Pekař,11. 6. 2015 14:52

Je nutné použít materiál podle ČSN EN 10216-2. Jestliže byste zvolili materiál podle ČSN EN 10216-1 (tj. oceli pro pokojovou teplotu) , pak byste neznali vlastnosti materiálů pro vámi uváděnou teplotu. Vlastnosti materiálů v této normě jsou platné jen do 150°C. Tyto vlastnosti tj. pevnost, mez kluzu a modul pružnosti potřebujete do výpočtu.

Směrnice PED platí pro tlak větší než 0,5 bar g, a to i když potrubí nespadne do žádné kategorie. V tomto případě by se měli používat materiály, které vyhovují a které jsou vyjmenovány v ČSN EN 13480-2 Kovová průmyslová potrubí, část 2 materiály. Tato norma mluví i o výjimkách, tj.materiály, které projdou podle odstavce 4.3.2. této normy jako Evropské schválení materiálů anebo podle odstavce 4.3.3. jako Zvláštní posouzení materiálu. S vypracováním zvláštního posouzení materiálu vám pomůže každá notifikovaná osoba.

segmentové koleno

Maršál Robetr,10. 6. 2015 10:55

Dobrý den.
Prosím o radu.
Jsem svářečským technologem v energetice a nevím si rady jak přesvědčit projektanta o jeho chybném návrhu. Neprojektoval ne s cela dobře potrubní trasu pro dopravu napájecí vody DN400. Provozní tlak je 11-12MPa. T=150. Vzhledem k urychlení, navrhl změnu ohybu na segmentové koleno. S čím nesouhlasím vzhledem k tlaku a teploty. Potrubí je vedeno dle EN 13480. Prosím o radu v které normě mohu najít oporu.


--
S pozdravem
Maršál Robert

Re: segmentové koleno

Ing.Pekař,10. 6. 2015 10:57

Vaše potrubí patří do kategorie I. dle NV 26/2003Sb. - Směrnice 97/23/EC (PED) musí proto být posouzena shoda a vystaveno prohlášení o shodě. Musí proto být vypracována předepsaná dokumentace, jejíž součástí má být i pevnostní výpočet potrubí.

Dále musím uvést, že v tomto případě žádný předpis ani norma (včetně uvedeného nařízení vlády a EN 13480) nebrání v použití segmentového kolena. Musí být však dodržena tato zásada:

Musí být provedený pevnostní výpočet. Máte pravdu v tom, že segmentové koleno má nižší odolnost vůči tlaku a namáhání od tepelné roztažnosti, ale když pevnostní výpočet vyhoví, je to v pořádku. V pevnostním výpočtu musí být zvolen správný součinitel hodnoty svaru, který se určuje v závislosti na procentu rentgenovaných svarů.



Dále by mělo být dodrženo z hlediska svařování:

1. S velkou pravděpodobností máte v tomto případě použitou podélně svařovanou trubku. Segmenty nesmí být vyrobeny tak, aby se někde vytvořil křížový svar mezi příčným a podélným svarem.

2. Příčné svary nesmí být tak blízko, aby se vzájemně dotýkaly tepelně ovlivněné části základního materiálu (tj. dvě části se změnou struktury základního kovu způsobené svářením), což zde může hrozit na malém průměru segmentového kolena.

3. Nepíšete, jaký máte použitý materiál. V závislosti na použitém materiálu a tloušťce stěny trubky je též nutné zvolit vhodnou tepelnou úpravu svaru po svařování.

Což však jistě znáte.