iPotrubí.cz

Vážený pane,
jsem velmi potěšen tím, že se vám stránky www.ipotrubí.cz obsahově líbí, děkuji za vaší přízeň.
K vašim otázkám:
1. Jestliže je materiál definován normou jen do určité teploty, je těžké jeho použití nad tuto teplotu. Nikdo totiž nezaručí, že se např. pevnost chová podle aproximace. Nehledal jsem přesné materiálové vlastnosti přímo tohoto materiálu, ale teplota je dost velká, aby napětí bylo omezeno razantněji než určí aproximace třeba creepem.
Jestliže však navrhujete nějaký výrobek (ve vašem případě asi nějakou armaturu), který se bude vyrábět sériově a je možné investovat do zkoušek materiálu, a máte-li tedy vlastnosti materiálu při požadované teplotě podložené svými zkouškami, je možné materiál použít při vyšších teplotách než garantuje norma.
2. Přiklonil bych se k podrobnější definici dovolených sil (tedy ke třem silám a třem momentům), někdy bývají doplněny také omezením vektorového součtu sil a vektorového součtu momentů, to je ještě přesnější, ale do toho bych šel jen v případě malých dovolených sil a momentů a tím i významného omezení použití vašeho zařízení.
Jestliže omezení některých složek sil či momentů chybí, výpočtář potrubí potom neví, jestli dovolená hodnota je nula anebo nekonečno. - Nulu nedokáže dodržet a nekonečnou hodnotu zatížení to jistě nevydrží.

Dobrý den,

je naprojektováno potrubí DN 200 PN 250 napájecí vody o teplotě max 200 ° a max tlaku 17 MPa.
Spadá toto potrubí mezi vyhrazené technické zařízení tlakové? - dle mého názoru není.
Resp. dle normy ČSN EN 13480-1 (str.11 -tab.4.1-1) je potrubní kategorie I což dle normy ČSN EN 13480-5 (kap. 5.2) klasifikováno směrnicí pro tlaková zařízení. Jak tedy toto potrubí prosím klasifikovat?

Je zde spleteno několik věcí:
1a. "Vyhrazené technické zařízení tlakové". Pojem vyhrazené zařízení se používá pro provoz technického zařízení. Uvedené nespadá pod evropské právo ani technické normy. Každý stát si provozuje technická zařízení podle svého systému. U nás jde o systém revizí a provádějí ho revizní technici. Podívejte se na naše stránky na adresu:http://www.ipotrubi.cz/clanky/9.-provoz--inspekce-a-udrzba-potrubi/1.-technicky-dozor-dle-tradicnich-vyhlasek/inspekce--technicky-dozor--a-provoz-dle-vyhl.18-a-21-79-sb..html.
Toto však asi nemáte na mysli.
1b. Pro uvedení na trh např. tlakových zařízeních jde o evropské právo, evropské normy, systém certifikací a notifikovaných osob. Potom však mluvíme o stanovených zařízeních. Podívejte se na naše stránky adresa
http://www.ipotrubi.cz/clanky/8.-montaz--zkouseni--uvedeni-na-trh-a-do-provozu/3.-uvedeni-na-trh-a-do-provozu/uvedeni-na-trh-dle-ped.html

2. Asi tedy vám jde o stanovení kategorií dle NV 26/2003Sb. - Směrnice 97/23/EC (PED). Tato směrnice platí pro všechna tlaková zařízení od 0,5 bar g výše, tedy i pro vaše potrubí. Dále jsou v ní jednotlivá ustanovení pro stanovení kategorie.
3. Při stanovení kategorie se zohledňuje zda jde o tekutinu bezpečnou či nebezpečnou. Zda jde o kapalinu anebo plyn. A také o to, zda by tekutina v případě porušení potrubí tj. byla by bez tlaku, byla kapalina anebo plyn.

Nejlépe by bylo, kdybyste požádal nějakou notifikovanou osobu o zařazení do kategorie uvedeného potrubí.

Zdravím, měl bych dotaz ohledně výpočtu zesílení stěny šikmé odbočky. Norma udává vzorec, ze kterého vyplývá jakási závislost mezi vnitřním průměrem šikmé odbočky a ekvivalentním průměrem a tloušťkou stěny válcové skořepiny:

di <= 0,14*odmocnina(Deq*eas)

Pokud tento vztah nevyhoví, je třeba provést vyztužení. Dal jsem si tedy tu práci, že jsem nakreslil šikmou odbočku se zesílením stěny o 1 mm, protože jsem neměl tušení a norma sama říká, že vztah pro výpočet průřezů odbočky je potřeba nejprve odhadnout a poté popřípadě iterovat. Z grafického návrhu jsem odečetl veškeré potřebné kompenzující plochy a došel k závěru, že tloušťka 1 mm je dostačující. Překvapilo mě však, že síly, které se porovnávají (strana 68, kapitola 8.4.3 - vzorec 8.4.3-3)jsou zhruba dvojnásobné, proto jsem ještě provedl druhý výpočet bez zvětšení tloušťky stěny a i ten stále vyhověl zhruba s dvojnásobnou silou ve prospěch odbočky.

Znamená to tedy, že i když mi norma nakazuje vyztužení použít a výpočet prokazuje, že ho není třeba, že bych ho měl, neměl, musel nebo nemusel použít?

Díky za jakýkoli názor:-)

Váš dotaz jsem přesně nepochopil, neumím odpovědět.
Prosím o názor ostatních čtenářů.

Dobrý den,
předně děkuji za velmi povedené a poučné webové stránky ipotrubi.cz, zároveň bych na Vás měl dotaz ohledně výpočtu dovoleného cyklického namáhání, jak jej uvádí norma EN 13480-3.
V současné době se mořím s tímto výpočtem pro náš výrobek indukčního průtokoměru. Při výpočtu maximálního dovoleného namáhání 2sigma(a) je potřeba zadat několik korekčních součinitelů a určující tlak - jedná se o kapitolu 10.3.2.3. Věta týkající se určujícího tlaku je pro mě naprosto nepochopitelná a češtinsky zmatečná, nicméně jsem z ní pochopil následující:
Za určující tlak vezmu takový tlak, který vyjádřím ze vzorce pro výpočet tloušťky stěny (kapitola 6), přičemž za dovolené namáhání dosadím f20 - čili namáhání při 20 °C. Čili vyjádřím si ze vzorce tlak pc a dosadím hodnoty.
Myslíte si, že je tato interpretace správná?
Druhá otázka směřuje na korekční součinitel tloušťky stěny Fd, kde je uvedena hodnota tloušťky stěny objednané eord >= 25 mm. Naše trubka má tloušťku 3 mm, je v tomto případě korekční součinitel roven jedné nebo se i tak počítá podle vzorce s třetí mocninou?
Vzhledem k tomu, že se naše firma zabývá pouze výrobou čidel pro měření průtoku (podle PED tlaková výstroj), myslíte si, že bychom měli kromě statického výpočtu tloušťky stěny trubky namáhané vnitřním přetlakem podle kapitoly 6 kontrolovat také např. napětí mezi podpěrami, průhyb apod.? Vyrábíme zařízení pouze na sklad a nemáme k dispozici žádné konkrétní údaje např. o počtu zátěžových cyklů, dispoziční řešení potrubní trasy apod.
Moc děkuji za jakékoli rady.


S pozdravem a přáním pěkného dne

Ing. Michal Wendl

Děkujeme za pochvalu našich stránek a přízeň, kterou k našim stránkám chováte. Teď k jednotlivým otázkám:

1. Všeobecně lze konstatovat, že evropské normy trpí všechny nedokonalým překladem. Určující tlak pr chápu jako maximální přípustný tlak trubky těsně před tím než obvodové napětí dosáhne mez kluzu. Čili za tloušťku stěny beru reálnou tloušťku odečtu přídavek na korozi a za napětí beru mez kluzu a vypočítám tlak, toto je tlak pr.​ ​

2. Za Fd pro 3mm bereme 1,0. Vzorec anebo graf v normě uvedený platí pro tloušťku trubky větší než 25mm.

3. Ve vašem případě bych však zvážil, zda je nutné kontrolu pro cyklické zatížení vůbec neprovádět, zda není možné využít výjimky podle článku 10.2.e). Odbočku nemáte, tloušťku trubky máte 3mm a 1000 plných tlakových cyklů je velké číslo - pro životnost 20let je to 50cyklů ročně. - Neznám však konkrétní konstrukci a podmínky.

4. V případě, že v návodu na použití anebo technických podmínkách udáte maximální zatížení hrdla anebo příruby (síly i momenty), nemusíte nic jiného kontrolovat, projektant potrubí či výpočtář umí s uvedeným pracovat a navrhne řešení potrubí takové, aby uvedené nebylo překročeno.

Prosím o doplnění bodu 1. Při výpočtu pr použijeme f20.
Anebo je možno pro výpočet pr použít mez kluzu, potom ale i do vzorce 10.3.2-1 použijeme místo f20 mez kluzu.

Dobrý den pane Inženýre.
Chtěl bych se zeptat jestli nemáte zkušenosti s kombinací materiálů pro rozvod chladu 8/14°C - uzavřený systém naplněn upravenou vodou bez dalších úprav a odplyňování. Realizovali jsme zakázku dle dokumentace, ocelový rozvod kulové kohouty mosaz chromované, armatury a automatické regulátory průtoku - mosaz,fitinky z temperované litiny a část fitinek je žárově zinkovaných ( v technické zprávě uvedena norma EN10242 - Fitinky z temperované litiny - je tam uvedeno i včetně povechových úprav. Při montáži technologie, montážník zmínil že v technologii jsou měděné výměníky a že zinkované fitinky můžou technologii poškodit. Byla nám předložena norma 12502 - ochrana kovových materiálů proti korozi. Tyto normy se mi zdají spíše všeobecné. Nemáme nikde galvanickou korozi - spoje zinek-měď. Může tedy docházet k nějaké zásadní korozi nebo poškození zařízení? Děkuji

Bohužel z této oblasti nemám moc znalostí ani zkušeností. Proto bych byl rád, kdyby nějaký čtenář našich stránek byl ochotný a odpověděl vám na vaši otázku.

Domnívám se, že kombinace není vhodná. Jsou-li na střeše klempířské prvky z pozink.plechu a dodají se např. okapy z mědi, dojde ke korozi, i když se materiály přímo nestýkají . Podobnou zkušenost mám s uzemněním měděným vodičem v blízkosti pozink.trubky pro přívod plynu do RD.
Legendární je nevhodná kombinace Cu-Al v elektrotechnice.
Chtěl jsem přiložit rozdíly potenciálů různých kovů, ale nejde to!!!

Vie mi niekto poradiť normy pre projektovanie potrubných rozvodov pre médiá ako etylénexid a propylénoxid?

Takto speciální normy neexistují. Musíte spolupracovat s chemickým technologem/ procesním inženýrem, který vám určí materiál potrubí, korozně-erozní přirážku stěny trubky a určí zda jde o médium bezpečné či nebezpečné z hlediska směrnice PED. Není od věci provést analýzu rizik (např. HAZOP). Dále se musí postupovat podle všeobecné EN 13480 a směrnice PED.

Zdravím chtěl jsem se zeptat zda existuje někde údaj jaký maximální objemový průtok dá ocelové bezešvé potrubí DN 100mm. Děkuji

Nevím o tom, že by někdo publikoval takovéto rekordy. Hlavně by to ale bylo vztaženo ke druhu média (záleží na hustotě a viskozitě média), druhu potrubí (záleží na hydraulické drsnosti povrchu). Dále je důležité to, že by mělo být dodrženo laminární proudění. Nezáleží na rekordech, ale na tom, aby řešení bylo ekonomické.

Ing.Pekař ,,,byla by to voda zřejmě o teplotě 40 stupnu Celsia, potrubí svařované bezešvé a drsnost potrubí bych uvažoval jako starší potrubí nějaký průměr hodnoty. Každopádně o ekonomiku nejde jde o to, že mi později došlo že Průtok je závislý na rychlosti tzn.že nejde obecně spočíst.

Ještě uvádím adresy kapitol na našich stránkách, které se problému týkají:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/6.-vypocet-vnitrniho-prumeru-potrubi.html
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/2.-tlakova-ztrata-v-trubce.html
http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-a-termodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/

Vážený pane inženýre,
zabýval jsem se vzorcem pro přepočet zatížení momentem na zatížení silou a obráceně pro výpočty napětí nebo namáhání.
Nejsem statik, ale nápad se mi líbil a hned jsem ho použil.
Původní vzoreček z důvodu zjednodušení nedává přesné hodnoty, tak jsem si ho upravil následovně:

F=(8*M*D)/(D2+d2)

Dvojky za malým a velkým "d" znamenají druhou mocninu.


S pozdravem

P. Kubíček

Děkuji za příspěvek a váš stálý zajem o naše stránky.

Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o nestranný názor při volbě materiálu potrubí. Jedná se o materiál trubek trubkového výměníku, který je vnější stranou vystaven spalinám. Teplota povrchu trubek je 200°C a vnitřní tlak je 6 bar abs.(spaliny jsou o 350°C, kde vnější teplotu stěny potrubí 200°C máme ověřenou výpočtem). Kolega mi tvrdí, že je dostatečný materiál dle ČSN EN 10216-1. Já tvdím, že při těchto teplotách je nutný dle ČSN EN 10216-2.



Já tedy navrhuji P235GH dle ČSN EN 10216-2. Kolega P235TR1 dle ČSN EN 10216-1.



Chtěl bych se Vás ještě všeobecně zeptat, zda při tlaku 6 bar abs. je nutné mít materiál určený pro tlakové zařízení nebo stačí, pokud výpočtem prokážu, že klasický konstrukční materiál vyhovuje (jedná se o zařízení kategorie I. - modul A prohlášení o shodě dle PED). Jde mi o to, zda je nutné, pokud jsem tlakové zařízení automaticky volit materiál pro tlaková zařízení, nebo při nízkých tlacích je možnost volby konstrukčního materiálu + doložení volby výpočtem?



Předem děkuji za odpověď.



S pozdravem a přáním hezkého dne Jiří Šantín