iPotrubí.cz

Dobrý den,
všiml jsem si že hodně pracujete s potrubím.
Měl bych na Vás jen jednoduchou otázku. Jakým způsobem lze získat pro zákazníka záruku 5 let na namontované potrubi? Šel jsem ihned za dodavatelem materiálu ale ten mě odbyl že standartně je 2 roky. Jedná se o tenkou nerez 304 a bude v ní vodík a dusík.
Jste jediný kdo mě napadl že by o tom mohl něco vědět.
Děkuji a ať se Vám daří.

Dobrá otázka, ale asi si nejdříve budeme ujasnit pojmy. Pojem záruka je věc čistě obchodní (samozřejmě musí být podložená technicky). Mezi firmou a nefiremním koncovým zákazníkem je minimum 2roky. Mezi dvěma firmami mající IČO si můžete dohodnout cokoli. To co je podklad pro obchodníka, který určuje záruku je životnost produktu a jeho poruchovost za dobu životnosti. Poruchovost je věc z teorie pravděpodobnosti a statistiky, což asi zde do detailu nerozebereme. Životnost u potrubí je dána výpočtem a bývá stanovena obvykle na 20 let (není-li jiná dohoda). U ocelových potrubí bývá životnost omezena korozí, erozí, únavou materiálu a creepem. Korozi můžeme škrtnout, máte nerez potrubí, erozi můžeme škrtnout máte za médium čisté plyny. Únavu vám musí odborník spočítat pro určitou životnost při projektování. Creep záleží na teplotě a na době trvání této teploty. Jestliže máte vyšší teplotu (tabulky o materiálu by řekli víc, ale jde asi o 400°C) musí vám opět odborník creep spočítat. Podmínkou samozřejmě musí být výpočet pevnosti a musí být vybrán podle norem odpovídající materiál. Uvedený materiál odpovídá dusíku, ale nejsem si jist, jestli je vhodná pro vodík. Ocel totiž za přítomnosti vodíku křehne. V případě odborného návrhu potrubí bývá poruchovost malá a údržba spočívá jen v čistění a obnově povrchové úpravy a izolace, je-li nějaká.

Dnes jsem náhodou narazil na web ipotrubi.cz a kontakt na Vás. Zabýváme se úpravou bazénových vod s výkony do 50m3/h a byť jsme stále malinká firma, máme už více než 20 let zkušeností. Přesto nemám stále čisté svědomí ve věci návrhu potrubí s ohledem na tlakové ztráty v něm vznikající. Dodnes neumím tyto ztráty spočítat, nevím kde zjistit potřebné údaje k jednotlivým fitinkům atd., takže stále věci děláme pocitově na základě možných průtoků potrubím při dodržení rychlosti proudění atd. Samozřejmě se nám tak občas překvapení nevyhnou a nedocílíme výkonu, který jsme očekávali.
Cítím, že nestačí jen vzorně kotvené a provedené potrubí. Možná mylně, ale domnívám se, že tím, jak používáme jen poměrně úzký sortiment tvarovek v tlakovém PVC, mohl by k tomu postačovat i poměrně jednoduchý kalkulátor v excelu, kde bych nadefinoval množství jednotlivých fitinků, délky tras a možná pár dalších údajů, abych získal představu o celkových ztrátách. Uvažuji správně nebo je to mnohem složitější?

Ohledně výpočtu tlakových ztrát v potrubí uvádím, že je to dost složitá otázka a vám by se hodilo určité zjednodušení. Na stránkách www.ipotrubi.cz se sním zabýváme na straně iPotrubí.cz - 6. Hydrodynamické a termodynamické výpočty - 2. Výpočet tlakových ztrát (ipotrubi.cz), kde je hodně teorie, která je pro vás asi zbytečná. Zde byste mohli používat jen iPotrubí.cz - 6. Hydrodynamické a termodynamické výpočty - 2. Výpočet tlakových ztrát - 6. Výpočet vnitřního průměru potrubí (ipotrubi.cz) Po tomto výpočtu vnitřního průměru bych navrhoval určit si trasu potrubí, vypočítat tlakové ztráty potrubí a porovnat s tlakem (anebo s výškou vodního sloupce), které dává čerpadlo. Na výpočet tlakových ztrát je možné si pořídit program či aplikaci, záleží na vás, co do toho chcete investovat. Zde je možné s nimi pracovat i zadarmo: Přibližný výpočet tlakové ztráty třením v potrubí - TZB-info , Výpočet tlakové ztráty třením v potrubí - TZB-info , Výpočet tlakové ztráty místními odpory - TZB-info , Hodnoty součinitelů místních ztrát - základní tvarovky v potrubí - TZB-info a jistě zde dole na stránce najdete další odkazy na různé další výpočty. Jak jste jistě poznal stránky www.ipotrubi.cz se primárně zabývají pevnostními výpočty potrubí.

Můžete mi prosím poradit ohledně zkušebního tlaku potrubí:

Může být zkušební tak v potrubí vyšší než je PN přírub potrubí? Výpočtem podle normy 13480 vychází zkušební tlak v potrubí 20,5 Bar, ale na potrubí se nacházejí komponenty PN16, je to v pořádku? Podle normy EN 1092-1 je maximální dovolený tlak 16 Bar

Dobrý den,

PN už neoznačuje neoznačuje jmenovitý tlak v potrubí, ale je o odolnostní jednotku k tlaku u přírub. Tedy příruba PN 16 odolá tlaku 16 bar g při 20°C . Je tak konstruovaná a vypočítaná. Pro tento výpočet se vypočítává dovolené napětí, zjednodušeně řečeno, vydělením meze kluzu koeficientem 1,5. Tlaková zkouška se porovádí pro zkušební tlak 1,43x nejvyšší dovolený tlak. Je zde tedy rezerva 7%. Tato rezerva se tedy při tlakové zkoušce, která se provádí právě při 20°C, využívá.

Protože se tlaková zkouška provádí při 20°C, není zde započítáno zatížení příruby od tepelné roztažnosti potrubí, které přírubu zatěžuje dodatečnými silami a momenty, na které musí být potrubí i příruba dimenzována při celkovém návrhu a výpočtu.

Při vyšších teplotách se zkušební tlak vypočítáván s menším koeficientem, ale při návrhu příruby musíme vzít v úvahu i tlakoteplotní tabulku příruby a použít přírubu na menší tlak než je PN.

Všechny tyto jevy rezervu při tlakové zkoušce, která se koná při 20°C zvětšují.

Závěr: PN je určující pro nejvyšší dovolený tlak nikoli pro tlak zkušební. Jinak: zkušební tlak může přesahovat PN příruby.

Dobrý den, o stejnou problematiku jsem se také zajímal . Dřív bylo možné aby zkušební tlak překročil PN přírub. Bylo to i v normě na příruby, kde bylo uvedena že teplotně tlaková charakteristika přírub umožňuje překročit PN. Nyní to uvedeno není. Hlavní problém ale nevidím v přírubách, ale v armaturách na potrubí. Od několika výrobců mám potvrzeno, že ani při tlakové zkoušce nesmím překročit PN armatur, což je hlavní problém. Výrobce zkouší armatury na cca 2x PN armatury, ale to je pouze jeho rezerva a provozovateli neumožňuje PN překročit ani při tlakové zkoušce.

Ano, máte pravdu, u armatur musíme poslechnout výrobce, protože do jejich kuchyně nevidíme. Ještě mě napadla možnost provádět tlakovou zkoušku bez armatur, u kterých to nejde a potrubí zaslepit. Pojišťovák anebo průtržnou membránu také nemůžeme zatížit zkušebním tlakem.

Mám problém s tlakem v potrubí tak, abych docílil na tlak na konci větve. Na potrubí je napojeno 12 ks čerpadlem typu WOMA ARP 400 o výkonu 225 bar Q 544l/min v provozu jsou 8 čerpadel pro primární ostřik plechů 200 bar a sekundární ostřik 150 barů. Měnily jsme trysky kvůli hltnosti a odporu snahou je srazit z 8 čerpadel na 7. Trysky jsme měnily za nové a čerpadla renovujeme a otázka zní zda se nedá udělat v tlakovém potrubí nějaké zúžení a docílit tak odporu ve větvy a zvednout tlak případně co se dá udělat z potrubím aby se dalo tohle docílit. Snaha je jet na 7 čerpadel při stejném tlaku

Děkujeme vám za důvěru, ale bohužel, neumím vám odpovědět. Toto není přesně to, čím bych se zabýval. Hydraulikou se zabýváme jen omezeně a pouze v případě, že tvoří zatížení pro potrubí. Proto vyzývám všechny naše čtenáře, kdyby dokázali poradit, aby tak učinili.

Všiml jsem si Vašich stránek a chtěl bych poprosit o radu. Živím se jako svářeč tig většinou pracuji na nerezi. A chtěl bych se posunout a naučit se jak si spočítat trasu potrubí. Nikde není nic moc co si přečíst. Nikdo moc neporadí tak se snažím sám. V práci se snažím pracovat s křížovým laserem a měřit na střed potrubí na osu. Zatáčky si změřím koleno vezmu polovinu a přidám půl průměru a vím kolik přičíst nebo odečíst k trubce. A chtěl bych Vás poprosit jestli by jste neměl nějakou knížku nebo třeba papír na kterém je vysvětleno jak co měřit a odečítat. Myslel jsem to s knihou tak že třeba ke svařování je nějaká literatura, kde si člověk může něco přečíst zjistit. Například v Americe je kniha tzv. Blue book a tam je rozepsané, jaký uhel dá koleno při rozřezání napůl jak spočítat etáž v daném průměru potrubí.

Nevím o tabulkách nebo návodech vámi požadovaného typu. Určitě by se takové tabulky daly vytvořit, ale byla by to rozsáhlá práce. Proto vyzývám všechny naše čtenáře, kdyby o takových návodech či tabulkách věděli, aby se zde ozvali a napsali sem jakékoli informace o uvedeném.

Ještě jednu otázku k uvedenému? Existuje pro FFS nějaký výpočetní program, který je možné využít?

Pro výpočet plošné koroze je možné použít jakýkoli program pro výpočet potrubí a jako tloušťku použít tloušťku stěny potrubí, které jsme naměřili. Pro místní úbytek kovu má CaesarII zapracovaný modul B31G. Pro lomovou mechaniku a únavu (výpočet trhliny) je vhodné přidružený program k CaesaruII s názvem NOZZLEPRO od stejného dodavatele jako CaesarII

Ještě několik informací k programu NOZZLEPRO: Je vhodný pro tlakové nádoby i pro potrubí, čili můžeme vytvořit jeden výpočetní model tj. tlaková nádoba i s potrubím. Tento model v první řadě vypočítá metodou FEA. Dále tam jsou různé nadstavby a jednou z nich je výpočet trhliny lomovou mechanikou.

Slyšel jsem v souvislosti s potrubím anebo s tlakovými zařízeními všeobecně, termín: "fitness for service". Můžete ho blíže vysvětlit?

I když to není přesný překlad používá se "fitness for service" v amerických normách a odborné literatuře ve smyslu, jestli je potrubí či jiné tlakové zařízení "ještě vhodné pro službu (provoz)"? V rámci tohoto hodnocení se provádí i výpočet maximálních rozměrů vad, které ještě umožňují provoz. Je především o výpočet maximálního napadení korozí, především maximálních rozměrů korozních důlků u důlkové koroze a o výpočet maximálního rozměru trhliny. Více se na našich stránkách můžete dozvědět v kapitole 10 a podkapitole 7. Americké normy, podle kterých lze uvedené vypočítat jsou uvedeny v literatuře.

Opravuji: více se můžete dozvědět v kapitole 11. Fitness for service

Slyšel jsem o připravovaném vydání knihy pana Pekaře: Jak na potrubí? Kdy vyjde? Je ještě možnost zadat do ní reklamu? Máme o zadání reklamy velký zájem.

Ano, publikace je v plánu, bližší se dovíte na těchto stránkách kapitola 13. Kniha - jak na potrubí?