iPotrubí.cz

Uvedenému tématu je věnována stránka na těchto našich stránkách v kapitole "Projektování", v podkapitole "2. Části a díly ocelových potrubí" a ve složce "trubky". Stránka má adresu:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/3.-projektovani-potrubi/2.-casti-a-dily-ocelovych-potrubi/trubky.html
V případě doplňujících otázek nebo nejasností, napište.

Děkuji, myslím že v tuto chvíli je to dostačující.

Prosím o přesnější vysvětlení, jak je to se životností potrubí.

Princip pro výpočet a určení životnosti potrubí a všeobecně tlakových zařízení je takovýto:
Provozní zatížení tlakového zařízení včetně potrubí má charakter náhodné veličiny, která má určité rozdělení pravděpodobnosti s určitými parametry. Toto provozní zatížení má dáno určitou hranici, tuto hranici můžeme nazvat ve shodě s PED jako nejvyšší dovolenou anebo výstižněji návrhovou. Na toto zatížení je proveden pevnostní výpočet, eventuálně je zařízení na toto zatížení nedestruktivně zkoušeno. Případně je i proti přetížení konstrukčně chráněno, např. pojišťovacím ventilem.
Tomuto provoznímu zatížení technického objektu odolává náhodná veličina, kterou nazvěme odolnost konstrukce tlakového zařízení. I tato náhodná veličina má určité rozdělení pravděpodobnosti. Jako příklad odolnosti konstrukce uveďme pevnost materiálu (u kovů to může být i mez kluzu). I tato pevnost materiálu je náhodná veličina, která má své rozdělení pravděpodobnosti. Norma materiálu udává minimální pevnost uvedeného materiálu. Materiál o menší pevnosti bývá vyřazen. Avšak „pevnost materiálu“ s časem degraduje a parametry pravděpodobnostního rozdělení pevnosti materiálu se časem mění. Degradace materiálu má několik mechanismů, např. únava materiálu, opotřebení, koroze, tečení/creep, jejichž zákonitosti jsou známy.
Na základě uvedených předpokladů je možno odvodit hodnoty pro životnost zařízení, což je též náhodná veličina s určitým pravděpodobnostním rozdělením. Padesátiprocentní jistota poruchy zařízení se nazývá střední výpočtová životnost a na opačných okrajích je bezpečná výpočtová životnost a maximální výpočtová životnost.
Další vlastnosti, které se dají z uvedených vztahů odvodit je spolehlivost a pravděpodobnost poruchy technického objektu. V případě, že pravděpodobnost poruchy omezíme nějakou maximální dovolenou hodnotou odvozenou z analýzy rizik nebo nějakého předpisu, můžeme odvodit interval inspekce (kontroly, revize, prohlídky) potrubí.
Ještě několik fakt: Výrobce ručí za bezpečnost zařízení, které vyrobil po celou dobu jeho životnosti. Je proto výhodné, aby výrobce životnost svého zažízení přesně stanovil. Obvyklá životnost potrubí je 20let.

Ještě doplňuji, že uvedené je také rozvedeno na těchto stránkách na adrese http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/10.-mezni-stavy--zivotnost-a-spolehlivost/4.-spolehlivost-a-zivotnost-potrubi.html

1.To pro praxi ale vůbec nestačí. Daly by se přesněji pojmenovat a vysvětlit jednotlivé kroky při nějakém určování životnosti?
2.Příčinu havárie je třeba na 100% a ne s nějakou pravděpodobností.

1.Máte částečně pravdu. Situace není pro praxi zralá, protože nejsou k dispozici statisticky zpracované provozní zatížení a ani odolnosti konstrukce, řekněme například pevnost oceli nebývají statisticky zpracovány. To znamená, že nejsou známa pravděpodobnostní rozdělení uvedených veličin. Ale myslím si, že uvedené rozdělení pravděpodobnosti by šlo standardizovat na základě provedených zkoušek a měření stejných nebo podobných zařízení. Při uvedených výpočtech by výpočtář mohl předpokládat a z "tabulek" odečíst parametry rozdělení pravděpodobnosti určitého typu zatížení. Další možnost je změření a statistické zpracování zatížení až po realizaci, což by mohlo tvořit zpětnou vazbu.A zrovna tak například by se mohly v materiálových listech udávat typy a parametry rozdělení pravděpodobnosti.
Můžeme si v dalším jednotlivé kroky pojmenovat a věnovat se jim, takto v pár slovech se to nedá popsat.
2. Uvedené příčinu havárie vůbec neovlivňuje, protože základní pružnostně-pevnostní výpočet zůstává stejný a není tímto životnostně-spolehlivostním výpočtem ovlivněn. Rovněž metodika vyšetřování havárie zůstává stejná.

Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Tak mi teda řekněte, proč by se měl ten pravděpodobnostní výpočet vůbec provádět?

Tak asi pro toto:
Úspora nákladů a výhody při provozu, inspekci a údržbě:
Toto využití je to možno nazývat strategií údržby. Je nožné určit intervaly technické inspekce (tj. revizí) a je možné určit druhy nedestruktivních zkoušek při technické inspekci (tj při revizi tak, že nebude překročena předem daná maximální dovolená pravděpodobnost poruchy. Maximální dovolená pravděpodobnost poruchy může být určená v závislosti na možnosti ztráty lidských životů nebo možnosti materiálních zrát až na pravděpodobnost hraničící s jistotou.
Je totiž zbytečné dělat revize ve stejném intervalu u nového či dvacet let starého potrubí či tlakové sestavy všeobecně. Je zbytečné dělat revize ve stejném intervalu, jestliže je potrubí čoi tlaková sestava zatížena na 20% anebo na 90% maximálního dovoleného zatížení.

Aplikace hypotézy a výhody při konstrukci a výrobě:

Je možné plánovat opatření pro dodržení maximální dovolené pravděpodobnosti poruchy již při projektu zařízení. Je možné využívat při konstrukci bezpečnostních prvků např. pojišťovací ventil, je možné předepsat atest u použité oceli tak, aby se vyloučila nižší pevnost oceli pod určitou mez. Je možné předepsat ocel odolnou proti křehkému lomu, jestliže je u potrubí zvýšené nebezpečí křehkého lomu. Je možné použít pojistný ventil z materiálu nebo použití takové povrchové úpravy kuželky a sedla, aby se kuželka „nepřilepila“. Je možné zvolit maximální dovolené hodnoty zatížení s plánovanou rezervou oproti provoznímu tak, aby pravděpodobnost poruchy již u konstrukce byla dostatečně malá. A podobně.

Jaký je rozdíl mezi tlakovou zkouškou a stresstestem?

Pro uvedené je nutný rozsáhlejší rozbor. Proto bude rozdílu mezi tlakovou zkouškou (angl. hydrotest) a napěťovou zkouškou (angl. stresstest) v brzké době věnován celý článek ve složce "Novinky a příspěvky".

Děkuji

V "Zatížení potrubí" je kapitola "Zatížení zásypem", kde je zatížení jakštakš definováno, nikde jse však neobjevil, jak se takovéto potrubí počítá natožpak projektuje

V blízké době se tomu bude věnovat příspěvek v kapitole "Novinky a příspěvky"

Jaký je rozdíl při projektování mezi potrubím z houževnatého materiálu a potrubím z křehkého materiálu?

Bude zodpovězeno ve složce "Novinky a příspěvky"

Prosím o co možná nejjednoduší vysvětlení způsobu určování kategorie potrubí a k čemu všemu toto slouží.

1. Podle vlastností média (bezpečné/nebezpečné, kapalina/plyn) se potrubí rozděluje do čtyř kombinací. Každá z těchto kombinací má svůj diagram, který vyjadřuje závislost jmenovitého průměru (DN) potrubí na nejvyšším dovoleném tlaku (PS)v potrubí. viz http://www.ipotrubi.cz/fotoalbum/ped-kategorizace
V uvedených grafech jsou znázorněny kategorie I.,II.,III., dále je tam oblast, kterou můžeme nazvat "bez kategorie", nebo jí též můžeme dát pracovní nazev kategorie 0. V grafech je ještě pole pod čarou 0,5 bar g, tam je oblast která nespadá pod NV26/2003Sb. Nemusí zde tedy platit ani normy harmonizované s tímto NV.
2. Dá se říci, že označení kategorie III.,II.,I.,0. a "nespadá pod NV26/2003" odstupňovávají "nebezpečnost" takovéhoto potrubí. A proto na druhé straně čím vyšší kategorie, tím rozsáhlejší a důkladnější opatření bývá přijato na zachování bezpečnosti uvedeného potrubí. Čím vyšší kategorie, tím rozsáhlejší zkoušky (NDT), tím rozsáhlejší účast zkušebny (notifikované osoby) apod. Uvedené detailně rozpracovává uvedené NV a k němu harmonizované normy.

Přesto je to složité anebo složitě vysvětleno, nevím.