iPotrubí.cz

Dobrý den, rád bych se zeptal jaký rozměr se u armatur (v mém případě šoupěte) označuje jako vrtání?

Čekal jsem, že odpoví někdo z armaturářů. Proto mě armaturáři opravte, jestliže se mýlím. Tedy: nenašel jsem nikde v normě definici, proto se o ni pokusím neoficiálně sám:
Vrtání je pro půtok tekutiny nejužší otvor, získaný obráběním díry v armatuře. Např. vrtání kulového ventilu je otvor v kouli, kterým protéká tekutina v případě polohy koule otevřeno.

Není ještě zodpovězena otázka:
Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Náhodné může být například počasí a z něj můžeme pro nás brát zatížení sněhem a zatížení větrem. Ale též může takto působit provozní (tj. vdané chvíli skutečný) tlak a provozní(tj. vdané chvíli skutečná) teplota média.

Dobrý deň,
rád by som sa opýtal, že či v potrubárskej norme 13480-3 je v poriadku, keď pri kontrole dovolených napätí je použitá en (nominálna hrúbka potrubia)? Veď to by predsa znamenalo, že korózia, erózia a výrobná tolerancia nezohrávala žiadny význam pri kontrole a dimenzovaní. Nemá tam byť náhodou ea, čo by už malo aj logické opodstatnenie. V starej potrubárskej norme to tak je.
Ďakujem za odpoveď.

Dobrý den,
Máte dobrý postřeh. Po prostudování normy EN13480-3 mám ten samý názor jako vy.

Dobrý den, poprosil bych o radu týkající se metodiky volby a výpočtů čerpadel pro produktovod (letecký petrolej). Jedná se mi o druh čerpadel, výpočet počtu čerpadel a jmenovitého výkonu v závislosti na délce trasy a převýšení.
Děkuji za odpověď.

Zhruba takto:
1. vypočítáte tlakové zráty v potrubí, viz http://www.ipotrubi.cz/clanky/5.-hydrodynamicke-vypocty/2.-vypocet-tlakovych-ztrat/vypocet-tlakovych-ztrat.html
2. vypočítáte z převýšení hydrostat tlak, tj. hustota petroleje x převýšení x gravitační zrychlení, sečtete s bodem 1.
3. vynásobíte s požadovaným množstvím petroleje za čas
4. vydělíte účinností čerpadala
Tím dostanete minimální požadovaný příkon čerpadla či čerpadel.

Lze tyto uvedené výpočty pro tlakové ztráty v potrubí teoreticky aplikovat i na trasu potrubí v případě změny směru (zákruty) a uvažovat trasu jako rovný úsek?

Ne, musíte znát délku, drsnost povrchu a DN trubek a také musíte znát počet kolen

Dobrý den, poprosil bych o radu ohledně záměny potrubí. Dodavatel chce zaměnit na realizaci potrubí bezešvé za potrubí svařované. Jedná se o potrubí DN 150-DN300. V potrubí bude chladící voda o teplotě 24-35°C a tlaku 5bar. Jaký je hlavní rozdíl mezi trubkami svařovanými a bezešvými, může záměnu provést. Hlavní důvod je pro dodavatele doba dodávky a cena. Mně by zajímalo spíše z hlediska pevnostního (odolnost v tlaku, vzdálenost podpor), trvanlivosti. Děkuji

Uvedenému tématu je věnována stránka na těchto našich stránkách v kapitole "Projektování", v podkapitole "2. Části a díly ocelových potrubí" a ve složce "trubky". Stránka má adresu:
http://www.ipotrubi.cz/clanky/3.-projektovani-potrubi/2.-casti-a-dily-ocelovych-potrubi/trubky.html
V případě doplňujících otázek nebo nejasností, napište.

Děkuji, myslím že v tuto chvíli je to dostačující.

Prosím o přesnější vysvětlení, jak je to se životností potrubí.

Princip pro výpočet a určení životnosti potrubí a všeobecně tlakových zařízení je takovýto:
Provozní zatížení tlakového zařízení včetně potrubí má charakter náhodné veličiny, která má určité rozdělení pravděpodobnosti s určitými parametry. Toto provozní zatížení má dáno určitou hranici, tuto hranici můžeme nazvat ve shodě s PED jako nejvyšší dovolenou anebo výstižněji návrhovou. Na toto zatížení je proveden pevnostní výpočet, eventuálně je zařízení na toto zatížení nedestruktivně zkoušeno. Případně je i proti přetížení konstrukčně chráněno, např. pojišťovacím ventilem.
Tomuto provoznímu zatížení technického objektu odolává náhodná veličina, kterou nazvěme odolnost konstrukce tlakového zařízení. I tato náhodná veličina má určité rozdělení pravděpodobnosti. Jako příklad odolnosti konstrukce uveďme pevnost materiálu (u kovů to může být i mez kluzu). I tato pevnost materiálu je náhodná veličina, která má své rozdělení pravděpodobnosti. Norma materiálu udává minimální pevnost uvedeného materiálu. Materiál o menší pevnosti bývá vyřazen. Avšak „pevnost materiálu“ s časem degraduje a parametry pravděpodobnostního rozdělení pevnosti materiálu se časem mění. Degradace materiálu má několik mechanismů, např. únava materiálu, opotřebení, koroze, tečení/creep, jejichž zákonitosti jsou známy.
Na základě uvedených předpokladů je možno odvodit hodnoty pro životnost zařízení, což je též náhodná veličina s určitým pravděpodobnostním rozdělením. Padesátiprocentní jistota poruchy zařízení se nazývá střední výpočtová životnost a na opačných okrajích je bezpečná výpočtová životnost a maximální výpočtová životnost.
Další vlastnosti, které se dají z uvedených vztahů odvodit je spolehlivost a pravděpodobnost poruchy technického objektu. V případě, že pravděpodobnost poruchy omezíme nějakou maximální dovolenou hodnotou odvozenou z analýzy rizik nebo nějakého předpisu, můžeme odvodit interval inspekce (kontroly, revize, prohlídky) potrubí.
Ještě několik fakt: Výrobce ručí za bezpečnost zařízení, které vyrobil po celou dobu jeho životnosti. Je proto výhodné, aby výrobce životnost svého zažízení přesně stanovil. Obvyklá životnost potrubí je 20let.

Ještě doplňuji, že uvedené je také rozvedeno na těchto stránkách na adrese http://www.ipotrubi.cz/clanky/4.-pevnostni-vypocty-potrubi/10.-mezni-stavy--zivotnost-a-spolehlivost/4.-spolehlivost-a-zivotnost-potrubi.html

1.To pro praxi ale vůbec nestačí. Daly by se přesněji pojmenovat a vysvětlit jednotlivé kroky při nějakém určování životnosti?
2.Příčinu havárie je třeba na 100% a ne s nějakou pravděpodobností.

1.Máte částečně pravdu. Situace není pro praxi zralá, protože nejsou k dispozici statisticky zpracované provozní zatížení a ani odolnosti konstrukce, řekněme například pevnost oceli nebývají statisticky zpracovány. To znamená, že nejsou známa pravděpodobnostní rozdělení uvedených veličin. Ale myslím si, že uvedené rozdělení pravděpodobnosti by šlo standardizovat na základě provedených zkoušek a měření stejných nebo podobných zařízení. Při uvedených výpočtech by výpočtář mohl předpokládat a z "tabulek" odečíst parametry rozdělení pravděpodobnosti určitého typu zatížení. Další možnost je změření a statistické zpracování zatížení až po realizaci, což by mohlo tvořit zpětnou vazbu.A zrovna tak například by se mohly v materiálových listech udávat typy a parametry rozdělení pravděpodobnosti.
Můžeme si v dalším jednotlivé kroky pojmenovat a věnovat se jim, takto v pár slovech se to nedá popsat.
2. Uvedené příčinu havárie vůbec neovlivňuje, protože základní pružnostně-pevnostní výpočet zůstává stejný a není tímto životnostně-spolehlivostním výpočtem ovlivněn. Rovněž metodika vyšetřování havárie zůstává stejná.

Jak se může "náhodně" chápat zatížení?

Tak mi teda řekněte, proč by se měl ten pravděpodobnostní výpočet vůbec provádět?